Vodní elektrárna Orlík se připravuje na největší projekt v historii české hydroenergetiky. Dvě ze čtyř soustrojí budou po modernizaci schopna fungovat v přečerpávacím režimu, který umožní ukládat přebytečnou energii čerpáním vody z níže položené přehrady Kamýk zpět do Orlíku. Jednorázová kapacita uložené energie tak dosáhne až 750 MWh. Hlavní stavební práce odstartují příští rok a dokončení se plánuje na rok 2033. Náklady se pohybují kolem osmi miliard korun, potvrdil mluvčí ČEZ Martin Schreier.
Aby mohla výroba nových turbín a generátorů vůbec začít, musí dodavatelé získat přesné podklady o stávající konstrukci elektrárny. Specialisté ze slovenské firmy Litostroj Engineering využili nedávné plánované odstávky jednoho ze soustrojí a umístili do elektrárny celkem 89 měřicích snímačů. Ty sledují vibrace soustrojí, zatížení betonových konstrukcí i tlak vody v turbíně a přivaděči. Elektrárnu navíc detailně zmapovali pomocí trojrozměrného skenování a podvodního dronu.
Klíčovým technickým oříškem je návrh reverzní Francisovy turbíny, která musí zapadnout do prostoru původně stavěného pro Kaplanovu turbínu. „Chtěli jsme například změřit, jak provoz současného soustrojí reálně zatěžoval stavbu, jaké měl vibrace a jak je přenášel do betonových konstrukcí. Dále jsme měřili tlak ve spirále při různých provozních stavech turbíny i pulzaci tlaku v přivaděči,“ vysvětlil generální ředitel Litostroje Engineering Peter Šály. Kromě měření odborníci provedli 84 jádrových vrtů do betonu o celkové délce 34 metrů a odebrané vzorky odeslali do laboratoře na pevnostní, tahové a chemické zkoušky.
Přečerpávací elektrárny jsou pro českou energetiku klíčovým nástrojem pro vyrovnávání výkyvů v síti. Velká zařízení tohoto typu provozuje ČEZ v Dlouhých stráních na Šumpersku, v Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Po modernizaci Orlíku přibude čtvrtá lokalita.
Samotná elektrárna přitom aktuálně operuje v mimořádném režimu kvůli suchu. Orlická přehrada začala 4. září snižovat odtok z důvodu klesající hladiny a Povodí Vltavy poprvé sáhlo na zásobu vody ze Slap, aby udrželo dostatečný průtok Vltavy v Praze. Hladina Slap tehdy stála na 269,3 metru nad mořem, dnes dopoledne klesla na 262 metrů. Orlík proto v posledních dnech vyrábí elektřinu jen z vody přitékající přirozeně do nádrže, což představuje přibližně 25 metrů krychlových za sekundu.
Zdroj: autorský text / ČTK
