Vyhlášení ankety se konalo v prostorách Becherovy vily v Karlových Varech. V rámci slavnostního večera došlo i na předání „Srdce regionu“, které se hejtman Petr Kulhánek (STAN) rozhodl udělit všem hejtmanům, kteří tuto funkci vykonávali od vzniku Karlovarského kraje, tedy od roku 2000.
„S výzvou o nominace jsme se obrátili na širokou veřejnost, protože jsme si plně vědomi toho, že v našem kraji žije mnoho velmi šikovných a aktivních lidí, kteří se zasluhují o rozvoj kraje v nejrůznějších oblastech a šíří jeho dobré jméno i daleko za jeho hranicemi. Tento fakt potvrdilo 31 nominací, které jsme obdrželi. Jsem velmi rád, že v našem kraji žijí lidé, kteří si váží práce ostatních a všem, jež se do ankety zapojili, děkujeme,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Během slavnostního večera se uskutečnilo také ocenění hejtmanů Karlovarského kraje za jejich přínos regionu v období 2000 – 2020. To se mělo konat již v minulém roce u příležitosti 20. výročí vzniku kraje, avšak s ohledem na epidemiologickou situaci bylo odloženo. Za osobní účasti z rukou hejtmana Petra Kulhánka převzali skleněné „Srdce regionu“ Josef Novotný, jenž stál v čele Karlovarského kraje v letech 2008 – 2015 a Martin Havel, který funkci hejtmana vykonával v letech 2015 – 2016.
Ocenění od hejtmana odmítla převzít bývalá hejtmanka a nynější místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jana Mračková Vildumetrzová (ANO), která o ocenění uvedla: „Vedení Karlovarského kraje navrhlo vyznamenat všechny dosavadní hejtmany. S pokorou jsem poděkovala a odmítla. Na takováto gesta není vhodná doba. Doporučila jsem místo toho ocenit záchranáře, zdravotníky, hasiče, policisty a sociální pracovníky, zkrátka všechny, kteří dva roky bojují s nemocí COVID-19 a stále nevidí světlo na konci tunelu. Domnívá-li se Petr Kulhánek, že bych si jako bývalá hejtmanka zasloužila ocenění, bude mi daleko milejší, pokud bude ochoten spolupracovat a takříkajíc táhnout v Karlovarském kraji a pro Karlovarský kraj za jeden provaz a ne jen neustále přehlížet naše faktické, odborné a pragmatické připomínky, návrhy a nápady.“
Vizitky Osobností Karlovarského kraje:
Miroslav Bouda – starosta města Březová na Sokolovsku již od roku 1998. Svůj čas a energii věnuje rozvoji města i malých přidružených obcí. Ve své práci klade důraz na potřeby obyvatel a na rozvoj komunitního a spolkového života. Zasloužil se také o obnovu tradic. Za jeho působení obec zrealizovala mnoho investičních akcí, jako například vybudování multifunkčního centra, jež poskytuje kulturní a sportovní zázemí nejen pro obyvatele Březové. Obec založila nový městský hřbitov a vybudovala moderní kapli. Tato se stala vítězem celorepublikové soutěže Komunální projekt roku 2021 ale i absolutním vítězem letošního ročníku. Osobností Karlovarského kraje se stal Miroslav Bouda zejména za své zásluhy o rozvoj města a přilehlých obcí, společnosti a za podporu rozvoje Karlovarského kraje.
Eva a Lubor Hankovi – dlouhodobí vedoucí Souboru písní a tanců Dyleň se zasadili o zachování a šíření tradiční lidové kultury v širší oblasti Karlovarska. Díky jejich snaze a nasazení se daří šířit propagaci této kultury a našeho regionu nejen v České republice, ale i v zahraničí. Založením a dlouholetým řízením Karlovarského folklorního festivalu s českou i mezinárodní účastí se zasloužili o rozšíření portfolia kulturních událostí v Karlových Varech. V letošním roce se konal již 26. ročník tohoto folklorního festivalu. Manželé Hankovi jsou označování za folkloristy, kterým se podařilo vychovat novou generaci nositelů lidových tradic Karlovarska.
Lubomír Zeman – v současné době působí v Národním památkovém ústavu v Lokti, kde se věnuje výzkumům a průzkumům historické architektury v regionu. Specializuje se na průzkum lázeňského dědictví ve světovém kontextu. Je také označován za autora prvotní myšlenky nominace západočeských lázní na seznam UNESCO. Zvláštní slabost má pro hrázděnou architekturu a architekturu historizujících slohů 2. poloviny 19. století. Dlouhodobě se věnuje lázním a lázeňským celkům, a to jak v Česku, tak v celé Evropě. Výsledky své práce a zhodnocení dochovaného architektonického dědictví se snaží zpřístupňovat široké veřejnosti ve formě článků v odborném tisku a v jednotlivých samostatných publikacích. Za svou práci již získal řadu ocenění.
Zdroj: vz
