Pod velením maršála Koněva osvobodila v roce 1945 Rudá armáda Prahu, Koněv stál od roku 1944 v čele Prvního ukrajinského frontu Rudé armády, jeho vojska se podílela i na závěrečném útoku na Berlín. Za to ho k soše přišli uctít lidé různých politických názorů, vnučky za něj převzaly ocenění In Memoriam. Přítomní se vymezili proti tomu, aby byla na sochu připevněna “vysvětlující cedulka”. Vyslovili také nesouhlas s tvrzením, že sovětská vojska přijela už do osvobozené Prahy. Na akci vystoupili předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, místopředseda KSČM Josef Skála, europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM), senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) či náměstek hejtmana Ústeckého kraje Petr Šmíd (SPO). Izraelský rabín David Bohbot u sochy poděkoval sovětské armádě za osvobození jménem židovského národa.
Protestující drželi v rukou antikomunistické transparenty
Ke konci shromáždění přečetla moderátorka Jelena Vičanová dopis účastníků, kteří vyslovili nesouhlas s tím, aby socha byla jakkoli upravována. V rámci piety zazněly izraelská, ruská a česká státní hymna. Na místo přišlo i několik lidí, kteří proti shromáždění protestovali – v rukou drželi transparenty s protikomunistickými hesly, například: “Třešně nebo šeříky, mí soudruzi drazí, nic nemění na faktu, že KSČ jsou vrazi”. Části shromáždění byl přítomen i starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), který nedávno zaslal dopis ruskému velvyslanci, kde ho informoval o záměru Rady městské části Prahy 6, že na piedestal sochy Koněva by měla být umístěna cedule v češtině, ruštině a angličtině, která by historickou postavu představila s klady i zápory. Životopis maršála podle starosty zpracovali čeští odborníci na historii. V dopise uvedl i alternativní variantu – přemístit sochu na území ruské ambasády. Vičanová chtěla dát Kolářovi slovo, aby záměr vysvětlil, na místě v tu chvíli už ale nebyl.
Semelová z KSČM vyzvala starostu Prahy 6 k rezignaci
Spor ohledně sochy, která je instalována na náměstí Interbrigády, nedávno gradoval. Pražská zastupitelka Marta Semelová (KSČM) vydala, v reakci na Kolářův dopis, stanovisko, v němž mimo jiné uvedla, že spory kolem sochy nevyvolávají občané, na něž se Kolář odvolává, ale »pár antikomunistických fanatiků, především ze strany TOP 09, v čele se starostou Kolářem«. “Nehorázný dopis, který sepsal a zaslal velvyslanci Ruské federace, je hrubou a neomluvitelnou urážkou všech padlých rudoarmějců, kteří obětovali své životy za mír, svobodu a za to, abychom my mohli žít. Pokračuje skandální přepisování historie a nenávistné útoky, které mají umlčet pravdu o minulosti,” uvedla a Koláře vyzvala k rezignaci.
Kolář reagoval údivem, jak se k Semelové dopis z ruské ambasády dostal, KSČM označil za “pátou kolonu Kremlu”. Reakcí bylo, že dopis je veřejný a není nic divného na tom, že ruská ambasáda o něm informovala zastupitele. Podle těch, kteří informativní cedulku na piedestalu prosazují, je kaňkou v Koněvově životopise kupříkladu účast na potlačení maďarského povstání v roce 1956. Zastupitel Prahy 6 Ivan Hrůza (KSČM) v reakci na takové návrhy v nedávné diskusi s Kolářem na vlnách Českého rozhlasu Plus uvedl, že by to byla dehonestace, jinak by totiž musely být vysvětlující tabule i u jiných osobností, třeba u sochy Winstona Churchilla, který je podle slov Hrůzy “zodpovědný za obrovský hladomor a miliony obětí v Bengálsku”.
