„Naše národní sebeurčení by nemělo šanci nebýt obětí těch, kteří neváhali v boji za naši samostatnost položit životy své i blízkých. Mnozí zde popravení, jako například předseda vlády Alois Eliáš nebo generálmajor Josef Mašín, umírali pod kulkami německých katanů s výkřikem: Ať žije Československá republika!,“ uvedl k významu památky místostarosta Prahy 8 Jiří Vítek.
Podle radního Michala Švarce tehdy došlo k faktické likvidaci elity českého národa. „Stav památníku a jeho odkaz budoucím generacím je pro nás zásadním úkolem. Rádi bychom toto poměrně zapomenuté místo a jeho příběh dostali do povědomí obyvatel nejen pražských, ale i celorepublikových,“ řekl Švarc, který řídil rekonstrukční práce na Památníku.
Radnice Prahy 8 loni nechala zrenovovat mozaiku, podkladovou desku pod sochou plačící ženy v místě poprav a informační desku s návštěvním řádem. Konzervace a nátěru se dočkal kříž s trnovou korunou, zásadní rekonstrukci prodělaly i desky se jmény popravených. U nich se navíc opravily některé chyby ve jménech obětí.
Příští rok Kobyliskou střelnici ještě čeká instalace stožáru s vlajkou. „K výročí 28. října jsme nechali vyrobit a naistalovat informační desku s příběhem střelnice a nejznámějších popravených. Přijďte se seznámit s osudy a vzdát hold těm, kteří padli v boji za naši svobodu,“ pozval občany radní Švarc.
Kobyliská střelnice je bývalá vojenská střelnice a popraviště v době nacistické okupace v Praze-Kobylisích. Vznikla v roce 1890 na okraji tehdejší vsi Kobylisy severně od Prahy. Zprvu sloužila pro výcvik pěchoty, ale brzy se stala také výletním místem. Vojenské kapely tu pořádaly koncerty, byla zřízena konírna a cvičila se jízda na koni. Po 1. světové válce nacvičovaly na střelnici i měšťanské sbory, Sokol a další spolky.
Za druhé světové války zřídila německá správa Prahy v zadní části střelnice popraviště. Bývalá konírna se proměnila na poslední vězení odsouzených. Po atentátu na Heydricha v roce 1942 tu byly odvetou denně popravovány desítky mužů a žen. Od 30. května do 3. července 1942 bylo popraveno téměř 540 osob, mj. generál Alois Eliáš, feministka Františka Plamínková, spisovatel Vladislav Vančura, Jaroslav a Evžen Rošičtí, zoolog Jaroslav Štorkán nebo skupina občanů Lidic. Dodatečně zde byli také zastřeleni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem.
Od roku 1945 je pietním místem, které bylo roku 1975 přeměněno na Památník protifašistického odboje. Na místě bývalých koníren je mozaika od Martina Sladkého, opodál stojí dřevěný kříž (původní byl pro špatný stav dřeva nahrazen v prosinci 2007 novým) a plastika plačící ženy od Miloše Zeta. Naproti jedinému vchodu do areálu skrz val jsou do desky vytesány verše Miroslava Floriana.
Od roku 1978 je Kobyliská střelnice národní kulturní památkou. Je přístupna celoročně.
