Vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi – Březince v noci z 8. na 9. března 1944 připomene ve středu Památník ticha v Praze Bubnech. Během jedné noci tehdy v Osvětimi přišlo o život téměř 4000 žen, mužů i dětí, což z události činí největší hromadnou vraždu v historii Československa. Motivem letošní vzpomínky je objev unikátní fotografie transportu, která se stane součástí budoucí stálé expozice Památníku ticha. Letos v září uplyne 80 let ode dne, kdy byl terezínský tábor do Osvětimi vypraven. O připravované vzpomínce za pořadatele informovala Martina Reková.
Většina obětí byla deportována do terezínského ghetta právě přes Nádraží Bubny, kde autorský tým Památníku ticha loni představil při výstavním projektu Album G. T. celkem 40 nově objevených fotografií z všedního života v ghettu. V rámci svého výzkumu na nich identifikoval pět osob, další výzkum včetně pátrání po autorovi fotografií trvá.
Soubor snímků a jeho příběh by měl být součástí stálé expozice budoucího Památníku ticha. Zahájení přestavby se plánuje na podzim tohoto roku. Poctu zesnulým i neznámému fotografovi vzdá ve středu v bubenské nádražní hale jazzové trio Davida Dorůžky, studenti Lauderových škol zde přednesou vzpomínky pamětníků a přeživších rodinného tábora. Vstup na pietní akci je pro veřejnost zdarma.
Terezínský rodinný tábor odjížděl s nadějí, že budou jeho rodiny v Osvětimi – Birkenau pohromadě a dětem zůstane možnost vzdělávání velmi vzdáleně připomínající minulý život. Záměr, pro nějž byl tento osvětimský barák udržován z neznámých důvodů v mimořádném režimu, se však neuskutečnil. V noci z 8. na 9. března nahnali nacisté do plynových komor 3500 žen, mužů i dětí z lágrového domu označeného jako BIIb.
„Památník ticha považuje datum masové vraždy obyvatel bloku BIIb za okamžik dějin, s nímž je naše místo paměti bytostně spojeno. Proto jej už léta připomíná. Osudová náhoda přihrála do našich rukou obraz těchto obětí, ještě živých, ve chvíli jejich deportace z Terezína. Vůbec by mě nenapadlo, že v době, kdy vzniká scénář stálé expozice, dostaneme do ruky snímek početné skupiny lidí, kterým takto dramaticky vidíme do osudů. Většina z nich bude od okamžiku zachyceného na fotografii za šest měsíců po smrti,“ řekl ředitel Památníku ticha Pavel Štingl.
Zdroj: ČTK
