Osvětim
Zemřela Esther Béjarano, přeživší z osvětimské táborové kapely
Ve věku 96 let zemřela jedna z posledních přeživších koncentračního tábora v Osvětimi Esther Béjarano. Žena působila jako členka tamní táborové kapely. Po konci války bojovala pomocí hudby proti rasismu a diskriminaci. Za své činy byla oceněna Záslužným řádem Spolkové republiky Německo.
Poslední vlak: režisérkou byla Leontýnka z Ať žijí duchové a proč Csongor Kassai hraje pořád židy?
Česko-německý film Poslední vlak z roku 2006 je tím lepším z období druhé světové války, co se u nás natočilo. Ve filmu se objevily jak herecké stálice, tak začínající hvězdičky, které se známými herci teprve měli stát. A tak si milovníci tohoto typu filmů přijdou na své.
Před 75 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, byla spáchána největší hromadná vražda českých občanů v historii
Vyhlazení tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi (tzv. BIIb) připravilo v plynových komorách o život během jediné noci na 3700 židovských žen, mužů i dětí.
Nad jeho hlavou se stále vznášel přízrak smrti. V jeho dílech ho, ale nenajdete
Milé a nevtíravé romány Bylo nás pět či Muži v ofsajdu se nepochybně zapsaly do srdcích kdekteré generace. Autor těchto románů Karel Poláček byl úžasný spisovatel i novinář, bohužel s tragickým osudem. Karel Poláček byl židovského původu, a jak víme, Židé se během světové války museli potýkat s nejednou křivdou. Ačkoliv byla nad Poláčkovou hlavou neustálá hrozba transportu a smrti, unikátnost jeho díla tkví v jeho bezstarostnosti, kterou do díla zasadil. Nenajdete tam strach, ani utrpení, které musel prožívat s neustále blížící se válkou. Jak ale skončil život unikátního spisovatele?
Děti z dvanáctky se staly dokumentaristy. Zpovídaly i pamětníka z Osvětimi. Co jim řekl?
Pět desítek žáků ZŠ na Praze 12 se pod vedením osmi pedagogů stalo na několik měsíců skutečnými dokumentaristy. Zpovídali Tomana Broda, který přežil Osvětim, nebo Asafa Auerbacha, jednoho z Wintonových dětí. Dokumentární díla v rámci projektu „Příběhy našich sousedů“ děti odvyprávějí ve středu 28. listopadu v Modřanském biografu.
Arnošt Lustig se nerad loučil s ženskou krásou. Jak ho změnily hrůzy koncentráku?
Ti z nás, kteří mají alespoň matné ponětí o české židovské literatuře, jeho jméno určitě znají. Řádky jeho děl útočí na psychiku čtenářů dodnes. Umění vykreslit tísnivý prostor židovských ghett ovládal dokonale. Prošel si peklem, a přesto se celý život snažil, aby na něj nezapomněl. Velká osobnost československé literatury odešla, ale její díla budou žít navěky.