Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. Informovala o tom Anna Míšková, historička Muzea romské kultury v Brně, které si transport ze 7. března 1943 připomene pietním aktem v budově muzea. Podle Míškové by se na události nemělo zapomínat a zvlášť v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.
Transport vyjíždějící za druhé světové války z Brna 7. března před 80 lety převážel 1038 lidí. „Nejmladší Maxmilián Kryštof měl v době odjezdu pouhých sedm dnů. Při evidenci získal tetováním na nožičku označení Z-7462. Nejstarší byla Marie Růžičková, které bylo v době příjezdu 91 let,“ uvedla Míšková. Podle ní bylo v transportu i mnoho těhotných žen, z nichž některé porodily v prvních dnech po příjezdu do Osvětimi.
Podle Míškové by se na tyto události nemělo zapomínat. „Neměli bychom zapomínat na to, že se jednalo o naše spoluobčany, o rodiny, které mnohdy žily na Moravě a v Čechách po staletí. Byli to mladí i staří lidé, děti i těhotné ženy. Prošli nepředstavitelným utrpením jenom proto, že byli označováni jako Romové,“ řekla Míšková. Zdůraznila, že je potřeba dívat se na to, kam až může zajít xenofobie, nenávist, předsudky a lhostejnost. „A zvláště v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou na Ukrajině bychom si na tyto nevinné oběti měli vzpomenout a nabídnout pomoc a empatii,“ řekla historička.
Na zemřelé vzpomíná nejen starší generace, ale i mladší. „Příkladem může být setkávání Baruvas sdružující romské stipendisty, kteří téma holokaustu na svých setkáních často řeší,“ poznamenala Míšková. Za zajímavou označila i událost nazvanou „Dik I na Bistar/look and don’t forget“, která je naplánovaná na srpen u příležitosti Mezinárodního dne romského holokaustu v Osvětimi, kde se schází přes 400 mladých Romů a Romek ze dvou desítek zemí.
Muzeum si transport před 80 lety připomene tradičním pietním aktem, jehož součástí je čtení ze vzpomínek pamětníků, projevy významných osobností i vystoupení romských hudebníků. „Fakt, že první transport Romů a Sintů do vyhlazovacího tábora byl vypraven právě z Brna, kde sídlí již 30 let Muzeum romské kultury, vnímáme velmi symbolicky a cítíme zodpovědnost za pravidelné připomínání této tragické události,“ uzavřela Míšková.
Zdroj: ČTK
