Hospodaření s vodou patří v Pardubickém kraji dlouhodobě mezi klíčové priority. Zkušenosti ze suchých let od roku 2017 přiměly kraj k výrazně koordinovanějšímu přístupu, jehož výsledkem bylo v roce 2018 založení Institutu environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA). Na jeho provoz kraj ročně vyčleňuje dva miliony korun.
Mezi konkrétní projekty, které kraj v současnosti realizuje nebo podporuje, patří revitalizace Lesního rybníka ve Strašově, rybníka v Koclířově, protipovodňové opatření ve Štěnci, rekonstrukce návesních nádrží ve Srubech či revitalizace Plynárenského potoka v Králíkách. Kraj se zaměřuje také na krajinné prvky mezi Chrudimí a místní částí Topol a protierozní opatření v Trstěnici. Smyslem těchto investic je zpomalovat odtok vody, obnovovat přirozený vodní oběh a zvyšovat odolnost krajiny.
Radní pro venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil k tomu říká, že nestačí reagovat až ve chvíli, kdy sucho nebo extrémní počasí nastane, a že kraj potřebuje „dlouhodobě a systematicky podporovat opatření, která vodu v krajině zadržují, zlepšují její přirozený oběh a pomáhají obcím připravit se na budoucí výzvy.“
V letošním roce kraj prostřednictvím dotačního programu Živý venkov rozdělil na projekty vodního hospodářství 800 tisíc korun. Podporu dostaly obec Všeradov na revitalizaci rybníků, společnost Rybářství Litomyšl na obnovu rybníka Malá Straka, Sdružení obcí Orlicko na kamerové prohlídky monitorovacích vrtů v rámci projektu Kyšperská synklinála v povodí Orlice, ale také studie optimalizace vodního režimu pro obec Morašice.
Přestože letošní léto bylo výrazně suché, plošné zásobování pitnou vodou nebylo narušeno. Podle dat státního podniku Povodí Labe se zaplněnost většiny vodních nádrží v kraji pohybuje mezi 55 a 100 procenty. Hůře jsou na tom vodní díla Pastviny, kde naplněnost zásobního prostoru dosahuje jen přibližně 35 procent, a Seč s přibližně 55 procenty, kde kvůli dlouhodobě nízkému přítoku probíhá mimořádná manipulace se sníženým minimálním zůstatkovým průtokem.
Kraj zároveň disponuje výrazným zásobníkem podzemní vody. Vysokomýtská pánev nabízí vydatnost až 3 000 litrů za sekundu a kraj zvažuje napojení Holicka na Vysokomýtskou synklinálu. Do budoucna je také plánováno vybudování centrálního záložního systému pro náhradní dodávky pitné vody pro případ krizových situací.
Zdroj: Pardubický kraj
