Čtvrtý městský obvod v Pardubicích ví, kde přesně jeho zeleň nestačí. Nechalo si totiž zpracovat analýzu společnosti ASITIS, která vyhodnotila celkem 1 171 budov v Pardubičkách a části Studánky podle mezinárodního pravidla 3-30-300. To předpokládá, že obyvatelé vidí z oken alespoň tři vzrostlé stromy, koruny pokrývají třicet procent okolní plochy a větší zelená plocha je dostupná do tří set metrů.
Nejlépe obstála první podmínka, výhled na alespoň tři stromy splňuje 94 procent budov. Přístup do větší zelené plochy do tří set metrů má 47 procent domů, a třicetiprocentní pokrytí korunami stromů splňuje pouhých 16 procent hodnocených objektů.
Referentka úseku ochrany přírody a krajiny Petra Vašíčková popsala situaci konkrétně: zastínění korunami stromů ve většině čtvrtí výrazně zaostává za potřebnými třiceti procenty, přičemž rozložení je velmi nerovnoměrné. Zatímco některá místa přesahují padesát procent pokrytí, jinde stromy téměř chybí.
Nejhorší výsledky vykazuje okolí průmyslového areálu, areál krajské nemocnice a severní část mezi ulicemi Kyjevská a Zelená. Starosta Jan Procházka z ANO zdůraznil, že díky analýze obvod ví, kde je nedostatek zeleně nejpalčivější, a místo plošných opatření se zaměří na cílené výsadby klimaticky odolných druhů dřevin.
Jedním z konkrétních záměrů je propojení areálu krajské nemocnice s nedalekým parkem na Vinici. Přímá pěší trasa mezi oběma místy v současnosti neexistuje a obvod chce s nemocnicí jednat o zřízení branky, která by cestu zkrátila pacientům i návštěvníkům.
Další plánovanou akcí je výsadba stromořadí z klimaticky odolných dřevin podél železniční trati ve Východní ulici. Projekt počítá také se zasakovacími povrchy na parkovacích místech a s úpravami umožňujícími odvádět dešťovou vodu přímo ke stromům. Vašíčková přiblížila, že projektantům se podařilo stromořadí navrhnout tak, aby po všech potřebných schváleních mohla v místě vzniknout kvalitní zeleň odolná vůči suchu, a to navzdory přítomnosti inženýrských sítí a ochrannému pásmu železnice.
U rekonstrukce Příčné ulice v Nemošicích vzniká v přilehlém parku retenční nádrž s jezírkem a dešťovými záhony, které mají zachytávat srážkovou vodu a vytvářet nový biotop. Kde výsadbu přímo do země znemožňují inženýrské sítě, přichází v úvahu mobilní zeleň nebo vyvýšené záhony, ty ale vyžadují náročnější péči včetně zalévání i několikrát týdně.
Zdroj: autorský text / ČTK
