Kardiovaskulární onemocnění si většina lidí spojuje se seniory, jenže lékaři pardubické nemocnice upozorňují, že tato představa může být nebezpečná. Riziko se týká i žen a lidí ve středním věku, přičemž prognózy do budoucna nejsou povzbudivé. Podle odborných předpovědí by se počet pacientů se srdečním selháním mohl do roku 2040 ztrojnásobit.
Jedním z největších problémů je mylná představa, že bez bolesti je člověk zdravý. Tereza Kořínková z kardiologického oddělení Pardubické nemocnice to vidí jinak: „Vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol přitom mohou dlouhé roky probíhat úplně bez příznaků.“ Právě proto bývá záchyt těchto stavů tak pozdní.
Co ale člověk reálně ovlivnit může? Podle lékařky jde především o krevní tlak, cholesterol, kouření, tělesnou hmotnost, pohyb a jídelníček. „Nemusí přitom jít o žádné extrémní změny. Pravidelný pohyb, nekouřit, hlídat si tlak a cholesterol a chodit na preventivní kontroly může mít z dlouhodobého hlediska obrovský význam,“ říká Kořínková. U těch, kdo už s nějakým onemocněním bojují, pak platí důraz na pravidelné kontroly a dodržování léčby, které mohou zpomalit zhoršování stavu.
Na konci září se v pardubickém Paláci Pardubice konal druhý ročník akce Den srdce, pořádané u příležitosti Světového dne srdce. Kardiologické oddělení tam nabídlo měření krevního tlaku, hladiny cukru v krvi i EKG vyšetření. Zájem překonal očekávání, přišlo více než 200 lidí, podobně jako loni. Zhruba dvě třetiny návštěvníků tvořily ženy. Celkem zdravotníci provedli 210 měření cukru, 191 měření tlaku a stovku EKG záznamů.
Ne vždy šlo jen o rutinní čísla. Při preventivních vyšetřeních se podařilo zachytit i případy výrazně zvýšeného krevního tlaku nebo změn srdečního rytmu vyžadujících další péči. Vrchní sestra kardiologického oddělení Petra Pokorná potvrdila, že doporučení k návštěvě praktického lékaře zaznělo u několika lidí, nejčastěji kvůli opakovanému přeměření tlaku. Hladina cukru byla u většiny zájemců v normě, výjimku tvořili již léčení diabetici.
Zdroj: Nemocnice Pardubického kraje
