Jako bývalého trestance propuštěného na Havlovu amnestii nechtěli dát Jaroslava Oplištila mezi dospělé pacienty, aby tam nekradl. Ve Fakultní nemocnici Bulovka, kam nastoupil jako sanitář, ale nevěděli, že má za sebou i tresty za pohlavní zneužívání nezletilých. Proto měl volný přístup k dětským pacientům a mohl si z nich vybrat oběť.
Na svobodě byl bez pár dní čtyři měsíce. Během své poslední směny 30. dubna 1990 v nemocnici na Bulovce Oplištil popíjel od rána pivo i vodku takovým tempem, že večer měl v krvi už přes dvě promile alkoholu. Jeho kolega, který ho našel v tomto stavu v nedaleké hospodě, ho poslal na ubytovnu se vyspat. Slíbil mu, že za něj jeho práci udělá, a pokud bude nenadálý exitus, tak ho přijde vzbudit.
Oplištil se ale ještě předtím vydal na dětské oddělení, že si tam prý dá kávu. Ve svém stavu však ztratil všechny zábrany a probudil se v něm sexuální predátor.
Náhodná oběť
Když procházel chodbou dětského oddělení, zaslechl z jednoho pokoje tiché broukání. Zašel dovnitř a miminko, které k sobě bohužel přitáhlo jeho pozornost, vzal z postýlky. „Procházel jsem se po pokoji s dítětem v náručí. Nevím, co mne to popadlo, najednou jsem ho vzal a odnesl na ubytovnu. Padla na mě asi nějaká lítost, že jsem sám,“ popsal později Oplištil vyšetřovatelům. Půlroční Barborku pak znásilnil tak brutálním způsobem, že to šokovalo i zkušené kriminalisty. Když křičela bolestí, zacpal ji ústa a zalehl. Holčička se udusila.
Mezitím sestry zjistily, že Barborka ve své postýlce není a že tam po ní zbyl jen dudlík ležící na zemi. Nejdříve si mysleli, že to je možná jen nějaký hloupý žert, ale po dvou hodinách konečně zavolali policisty. Jedna ze sester je okamžitě navedla na Oplištila. Byl prý divný a několikrát ho viděli, jak se mazlí s hospitalizovanými dětmi. Působilo to sice zvláště, ale nepřikládali tomu velkou pozornost. To, že byl Oplištil několikrát trestán také za pedofilii, totiž na personálním oddělení nemocnice nevěděli. Když se při Oplištilově nástupu do zaměstnání se jeho kurátorky v Liberci ptali na jeho minulost, řekla jim pouze o majetkové trestné činnosti. A sám Oplištil výpis z trestního rejstříku i přes opakované žádosti stále nedokládal. Proto se mohl bez problému dostat k dětem.
Trestu smrti unikl jen o vlásek
Když nad ránem policisté zazvonili u dveří nemocniční ubytovny, hodil v panice mrtvé tělíčko pod postel. Tam ho ale vzápětí objevili a Oplištil začal hystericky vzlykat, že dítě nechtěl zabít. Přivolaná sestra se snažila Barborku oživit, ale marně. „Vždycky když jsem byl napitej, tak jsem měl slabost na tuhletu dětskou něžnost. Je to takový čisťounký, žádný nějaký takový… vždyť si vemte nějakou ženskou. Je to chlupatý a smradlavý,“ vysvětloval své sklony při rekonstrukci činu Oplištil. Znalci to popsali jako heterosexuální pedofilii s agresivními rysy.
Ačkoliv Oplištil žádal za svůj čin trest smrti, ten byl pouhý den po jeho dopadení zrušen. Nakonec od soudu odešel s 25 lety a následně nařízenou ústavní sexuologickou léčbou. Během svého uvěznění čtyřikrát požádal o propuštění, ale soud to pokaždé odmítl s tím, že není jisté, zda Oplištil povede řádný život a že jeho podmínečné propuštění není v zájmu veřejnosti.
O propuštění, už pod novým jménem Nývlt, si zažádal také v roce 2020, tentokrát z psychiatrické léčebny v Kosmonosích. Ani v tomto případě mu však soud nevyhověl. „Lékaři úplně nevyloučili možnost opakování jednání a je na místě ponechat ho v ústavní léčbě,“ sdělila k tomu soudkyně, která posuzovala jeho případ. Podle informací iDNES.cz má ale už i teď Barborčin vrah mnohem volnější režim, kdy dostává vycházky mimo léčebnu.
Zdroj: iDNES.cz, Blesk, Novinky
