Petřínské rozhledně je 130 let! Mladší sestra Eiffelovky byla postavena za 4 měsíce

27.8.2021
Marcela Nejedlá

Ještě ve vlaku cestou domů se turisté domluvili, že něco takového musí mít i Praha. Hned na první schůzi po návratu se rozhodli, že věž bude zmenšeninou té pařížské (v poměru 1 : 5), pro stavbu vybrali nejvyšší pražský vrch Petřín, a aby byl na vrch pohodlnější přístup, rozhodli i o stavbě lanové dráhy. Do společné pokladny vložili 1031 zlatých, část zisku z organizace výpravy do Paříže. Stavba monumentu ale byla odhadnuta na celých 32 tisíc zlatých, bylo potřeba pro projekt strhnout veřejnost. Proto byl vybrán ten nejvýmluvnější z turistů, spisovatel a politik dr. Vilém Kurz. Ten v předním německém listě Der Politik zveřejnil fejeton Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy. Nadšeně v něm vylíčil Prahu jako moderní město, jehož obyvatelé se budou procházet po vlastní velké české výstavě, načež si volným krokem moderních lidí zajdou pod Petřín a lanovkou si vyjedou k rozhledně. Nakonec připojil i ďábelský termín: do srpna příštího roku!

Tempo nevídané

Tím ale část veřejnosti spíš zaskočil. K pochybám přispívalo i jméno jednoho z autorů projektu – kromě předsedy Klubu českých turistů, architekta Vratislava Pasovského, se na plánech podíleli inženýři Julius Souček a František Prášil. Pochybovače ale rychle převážila nadšená většina, navíc turisté ke splnění svého snu pokračovali nevídaným tempem: založili Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, vložili do něj první peníze, získali od magistrátu pozemky na vrchu Petříně a zpracovali první návrhy. Velké firmy, živnostníci i obyčejní lidé začali upisovat podílové listy na padesát zlatých a finanční prostředky se rychle hromadily.

Díky nadšení veřejnosti i vytrvalosti turistů byla stavba rozhledny zahájena už 16. března 1891. Rostla neuvěřitelným tempem i díky spoustě pomocníků, kteří prý dokonce pod lanovkou nahřívali nýty k sesazování jednotlivých dílů a házeli je nahoru konstruktérům. Hotovo bylo už 2. července, tedy za necelé čtyři měsíce. Ve srovnání se stavbou Eiffelovy věže, která trvala dva roky, to byl úctyhodný výkon. A co teprve moderní elevátor s plynovým pohonem! V Paříži vozily návštěvníky na rozhlednu tehdy zcela obyčejné hydraulické výtahy. A tak snad jediné, co selhávalo, byla petrolejová lampa osvětlující výtah, kterou neustále zhasínal průvan.

Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. srpna roku 1891. Celý Petřín byl zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny zavlál červenobílý prapor. O celých sedmnáct nadmořských metrů výše než na Eiffelově věži!

Pětkrát menší, ale stejně vyšší

Byť je petřínská rozhledna pětkrát menší než Eiffelovka, nakonec se přece jen tyčí výš, dokonce o celých dvacet jedna nadmořských metrů. Eiffelova věž i s anténami sahá do výše 357 metrů nad mořem, zatímco rozhledna v Praze do 378 metrů – to samozřejmě díky tomu, že Petřínská rozhledna nestojí v rovině u řeky, ale na kopci nad městem. A poskytuje nádherný rozhled – za jasného počasí je z ní výhled dokonce i na Říp a České středohoří, na severovýchodě na  Krkonoše, na jihovýchodě ale rozhled uzavírají Brdy. Koneckonců, už roku 1890 v Časopise turistů o vyhlídce básnil Vilém Kurz: „Krkonoše, ačkoliv již nyní dohledné, vyniknou pak ještě lépe nad svoje předhoří; prvním vyšším kopcem v tomto směru bude Kozákov nad Turnovem a Žalý nad Jilemnicí.  Z předeslaného rozboru dá se tudíž s určitostí tvrditi, že se vyhlídka s Nebozízku zamýšlenou rozhlednou nejen všestranně rozšíří, nýbrž i k jihu přes Vidovli a k severovýchodu přes Ladvé dokonce značně doplní krajinami dosud neviditelnými.“

Od turistů přes Járu Cimrmana zpátky k turistům

V samých počátcích Petřínské rozhledny byl jediným zádrhelem na dokonalosti výtah a jeho osvětlení, a výtah byl také příčinou dramatické události 5. července 1938. Nejspíš elektrický vztah ve výtahové kabině byl příčinou požáru na vrcholu věže. Celá stovka lidí se obtížně evakuovala dolů a naopak nahoru k ohnisku požáru se stejně obtížně dostávali hasiči. Nakonec se jim po půlhodinovém boji ale podařilo hořící dřevěnou konstrukci pod střechou uhasit.

Namále měla rozhledna také za války. Během návštěvy Prahy v březnu 1939 se znelíbila Adolfu Hitlerovi. Přál si, aby byla rozhledna zbořena, protože prý rušila výhled z oken Pražského hradu.

V padesátých letech byl na rozhledně instalován televizní vysílač. Kvůli tomu byl odstraněn výtah, v jeho šachtě byly umístěny kabely, královskou korunu na vrcholu věže nahradila televizní anténa a další vybavení. Později se přidaly ještě rozhlasové vysílače.

V září 1979 byla rozhledna pro špatný technický stav úplně uzavřena, po nejnutnějších opravách byla znovu otevřena v květnu 1991, když se ke stému výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná československá výstava. O rok později přestala rozhlednu používat televize, zůstaly tady jenom rozhlasové vysílače.

V roce 1998 převzala správu rozhledny Pražská informační služba a v následujícím roce započala generální rekonstrukce rozhledny. Znovu otevřena byla 24. března 2002.

V podzemních prostorách rozhledny byla do března roku 2012 umístěna výstava artefaktů spojených s životem Járy Cimrmana, potom tu až do roku 2013 byla interaktivní výstava Igráčků. Od roku 2013 správu věže převzalo Muzeum hlavního města Prahy.

Od března 2013 je zde umístěna výstava stavebnice Merkur a také několik panelů mapujících historii Klubu českých turistů.

Zdroj: vlastní zdroj



Nepřehlédněte