„Potřebovali jsme v první řadě tady zadržet vodu, která spadla. Čili principem toho projektu bylo zlepšit retenční vlastnost rašeliniště a zamezit tomu, aby odsud voda odtekla pryč. Potom i zachovat ten biotop, ohrožené druhy rostlin i živočichů,“ řekl krajský ředitel Lesů ČR Miroslav Rozner.
Krušnohorský projekt spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. Oblast je veřejně přístupná, přes mokřiny vede dřevěný povalový chodník s pozorovatelnou a informačními tabulemi.
Podle krajského ředitele bylo v původních odvodňovacích kanálech vybudováno 390 přehrážek, dva vzdouvací objekty a osm tůní. Byla také upravena vegetace, odstraněny náletové dřeviny a vysazeny rašelinné kleče.
Na Perninském rašeliništi se v letech 1956 až 2000 těžila rašelina. Podle odhadů se jí tam vytěžilo až 900 000 metrů krychlových, často nešetrným frézováním až do sedmimetrové hloubky. Poté bylo území technicky rekultivováno, až v roce 2018 začaly práce na obnovení vodního režimu.
Lesy ČR v posledních letech obnovily rašeliniště také v Jizerských horách a v jižních Čechách, další čtyři projekty se připravují opět v Jizerských horách i v jižních Čechách a Krušných horách. Do celostátního programu Vracíme vodu lesu investují Lesy ČR až miliardu korun.
vera/čtk
