A přesto se stále najde spousta měst a míst, kde to vládcům nedochází a například zcela zbytečně kácí zdravé vzrostlé stromy, které jsou důležité jak kvůli mikroklimatu, tedy snižování teploty a zvyšování vlhkosti v rozpálených ulicích, tak mimo jiné kvůli zachytávání polétavého prachu plného rakovinotvorných látek například z automobilové dopravy.
Před časem jsme s mým pořadem A DOST! na stream.cz/adost provedli jednoduchý experiment. Vybrali jsme si ulici v centru města, konkrétně Křižíkovu ulici v pražském Karlíně, jejíž jedna část je z obou stran lemována vzrostlými stromy, akáty. Druhá je pak holá, jen beton a kámen. A pomocí termokamery jsme v ní společně s Milanem Vítkem z Greenpeace Česká republika změřili teploty během jednoho červnového astronomického poledne. To, že nás čekají rozdíly, bylo samozřejmě jasné od začátku. Jak velké ale budou, bylo překvapením pro všechny.
Na stromy zastíněném chodníku se teplota pohybovala od 27 do 30 stupňů. Když jsme ale popošli o pouhých dvacet metrů dál na druhou část ulice bez stromů, teploměr ukázal až 45 stupňů. Rozdíl tedy takřka 20 stupňů Celsia. Neuvěřitelných 20 stupňů, které nedokáže zařídit žádná pergola, žádný slunečník, žádný vedlejší dům zastiňující ulici, nic. Vzrostlé stromy jsou totiž nejlepšími klimatizačními jednotkami.
Stromy nejen stíní, ale zároveň vypařují vodu a tím ochlazují svoje okolí. Vzrostlý, košatý listnatý strom za jediný den do okolí odpaří 100-400 litrů vody. K tomu stromy čistí vzduch, zachytávají to, co ve městě velmi ohrožuje naše zdraví a životy, tedy polétavý prach, na který se vážou rakovinotvorné částice například z výfuků automobilů. V korunách stromů hnízdí ptáci. A proto je nezodpovědné se jich zbavovat. Přesto se to děje.
Příkladů je spousta. Před časem třeba v Praze musely vzrostlé, zdravé stromy zmizet kvůli plánované stavbě sportoviště. Přestože odpůrci kácení upozorňovali, že projekt stačilo pouze lehce upravit a stromy mohly zůstat. Jenže prý by na kraji hřiště byly hrozbou. A teď dobře poslouchejte proč. Děti by prý do nich mohly narazit hlavou. A tak musely jít k zemi. V době vegetace. Byl to smutný pohled.
Vzrostlé stromy nedávno také nechal vykácet Trutnov na celém jednom náměstí. Podle místních byla řada z nich zdravých a mohly zůstat. Na celém náměstí zbyl už jen jeden jediný vzrostlý strom a místní si stěžují, jak jim v létě stoupla teplota v bytech. V době, kdy na náměstí rostly vzrostlé stromy, měli doma okolo 24 stupňů. Po jejich vykácení okolo třiceti.
Ne vždy věci zajdou tak daleko. Před pár týdny dokázala iniciativa občanů zachránit vzrostlý javor v centru Prahy na Smetanově nábřeží. Věc ale muselo řešit až vedení Prahy, včetně primátora – taková byla chuť zdravý, skoro sto let starý strom pokácet.
Přitom stačí vyjet jen pár kilometrů za hranice, abychom viděli, jak si jinde zeleně váží. Rekonstrukce a nové stavby se přizpůsobují vzrostlým stromům. Ne obráceně. Stromy, symboly života, nemusejí jít nemilosrdně k zemi. V zahraničí si totiž více než my uvědomují, jak důležitá zeleň pro nás všechny je a jak dlouhé desítky let trvá, než nově zasazený strom vyroste a začne plnit svoji funkci. Tedy jak špatné a nezodpovědné je se stromů zbavovat. Zatímco u nás sleduji, jak se údajně v zájmu bezpečnosti kácejí celé aleje nádherných listnatých stromů, v zahraničí jsem mnohokrát viděl stavby, kde investor nenechal velký košatý strom pokácet, ale zakomponoval ho do projektu. Máme se ještě hodně učit.
Tak na to, prosím, nezapomínejme. Jde nejen o nás a naše zdraví, ale i o celou planetu a všechny, se kterými ji sdílíme. Nejsme tady sami a jiné místo pro život nikdo z nás nemá. Děkuju.
Mějte se hezky, buďte zdrávi a za týden se těším na počtenou 🙂
Váš Honza Tuna
Zdroj: vz
