Vláda ve středu schválila plán organizace letecké záchranné služby (LZS) od roku 2029. Ten přinese několik zásadních změn v poskytování této životně důležité služby pro občany České republiky.
Jednou z nejvýraznějších novinek je zajištění LZS pro Zlínský kraj ze slovenského Trenčína. Tento krok má vyřešit problém chybějící základny záchranářských vrtulníků v regionu. Spolupráce se Slovenskem tak otevírá nové možnosti v přeshraniční záchranné službě.
Plán počítá také se vznikem nové základny v Karlovarském kraji a rozšířením počtu vrtulníků provozovaných policií. Ta by nově měla působit kromě Prahy také v Brně a Ostravě. Armáda bude nadále zajišťovat posádky pro stanoviště v Praze, Plzni a nově i v Karlových Varech.
Přibudou také dvě stanoviště s nepřetržitým provozem v Jihlavě a Olomouci. Pouze na denní zásahy budou vrtulníky vzlétat z Ústí nad Labem, Liberce a Karlových Varů.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje v březnu příštího roku vypsat výběrové řízení na osm základen, u kterých se předpokládá soukromý provozovatel. Smlouvy by měly být uzavřeny na 15 let, do konce roku 2043.
Financování LZS není levnou záležitostí. Loni stálo zajištění ročního provozu soukromými firmami 496 milionů korun bez DPH, letos se očekává nárůst asi o 100 milionů. K tomu je třeba připočítat náklady na provoz vrtulníků policie a armády.
LZS v Česku funguje již od dubna 1987 a od poloviny 90. let se stabilně zajišťuje z deseti stanovišť. Poslední smlouva s firmami DSA a Air Transport Europe pro osm krajů platí na roky 2021 až 2028.
Podle statistik ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,087.000 obyvatel, což je více než například v sousedním Rakousku či na Slovensku, ale méně než v Polsku.
Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Jeho nasazení tak často rozhoduje o životě a smrti pacienta.
Zdroj: ČTK
