Karel pamatuje státníky
Nejstarší a nejmohutnější dub v metropoli se jmenuje Karel. Jeho stáří se odhaduje na 550 let a obvod kmene dosahuje 734 centimetrů, se nachází v zámeckém parku v Kolodějích. Podle pověsti ho vysadil císař a král Karel IV. v roce 1359, pravděpodobnější však je, že se tak stalo o sto let později. Pod dubem je pódium, na němž se dříve konaly různé oslavy a rovněž státníci, kteří v Kolodějích pobývali, přijímali pod jeho korunou návštěvy. Dnes je zámek spolu s parkem v soukromém vlastnictví a nepřístupný.
Druhý nejmohutnější dub v Satalické oboře na palouku, kde se dříve vyřazovala zvěř, si však prohlédnout můžete. Jeho dominantní čtyřkmen má obvod 675 centimetrů a jako centrální strom bažantnice připomíná původní osnovu barokního Černínského panství.
Na hrázi Podleského rybníka mezi Dubčí a Uhříněvsí stojí osm dubů, z nichž ten největší poblíž stavidla má objem 574 centimetrů. K Podleskému rybníku, třetímu největšímu rybníku v Praze o rozloze 14,14 hektaru, jezdíval na koni Tomáš Garrique Masaryk při svých pobytech na zámku v Kolodějích.
Uctívaná lípa
Nejmohutnější a zároveň nejstarší lípa roste v rohu zahrady u historické usedlosti v Chabech, a je vůbec prvním stromem, který byl v Praze v roce 1994 vyhlášen za památný. Je to rodová lípa, což znamená, že byla uctívána jako odkaz předků, kteří ji zasadili, a také kvůli své užitečnosti a kráse. Výška tohoto stromu činí 12 metrů, obvod kmene 665 centimetrů a věk je odhadován na přibližně 270 let.
Kaplička hraběnky Šporclové
V Satalicích u kaple sv. Anny rostou další čtyři památné lípy, které krásně dotvářejí zdejší prostředí. K památným stromům i ke kapli se váže pověst, jež praví, že v 16. století stávala na tomto místě pouze malá kaplička. Satalicemi vedla veřejná cesta, po které jednou projížděla i hraběnka Šporková a porodila tu. Z vděčnosti ke sv. Anně, kterou v tuto dobu vzývala, slíbila, že malou kapličku rozšíří a vyzdobí. Svůj slib splnila.
Nejznámější památný strom najdete na Karlově náměstí
Za nejznámější památný strom je považován platan na Karlově náměstí se svým zajímavým a netradičním rozložením větví. Netypicky tvarovaný strom stojí blíže západnímu okraji v centrální části jižní poloviny parku, do dnešních dnů se dožil jen díky záchranné rekonstrukci v roce 1985, kdy byly sejmuty kovové obruče a železné pruty, kterými byl do té doby zajištěn, odstraněny odumřelé větve a mohutná spodní větev byla podepřena, aby se předešlo jejímu odlomení. Otevřená kmenová dutina byla vyčištěna a dřevo ošetřeno penetračním nátěrem. V roce 2013 pak došlo k výměně podpěr spodní větve a kolem stromu bylo vybudováno oplocení.
Sedával pod ním Beethoven
Nejmohutnější a nejstarší platan a zároveň nejmohutnější památný strom v Praze ale roste na Malé Straně v zahradě Velkopřevorského paláce u její zdi, známé jako Lennonova zeď. Jeho obvod měří 712 centimetrů a rozložitou korunu zvedá do výšky 33 metrů. Podle pověsti byl vysazen ve 12. století při příchodu řádu Maltézských rytířů do Prahy, ve skutečnosti byl ale zasazen až při barokní přestavbě paláce v letech 1725 až 27. Je to totiž platan javorolistý, kříženec platanu východního a západního, který poprvé spatřil světlo světa kolem roku 1700 v Londýně a do Prahy byl přivezen jako unikát. Bývá spojován s Ludwigem van Beethovenem, který pod ním během návštěvy Prahy sedával. Za první republiky se pod ním konaly i koncerty.
