Zastupitele tak na svém prvním zasedání po prázdninách musí rozhodnout, jaká z variant je pro město právně nejbezpečnější a maximálně minimalizuje další finanční postihy pro město. První variantou je, že Praha ponechá v platnosti stávající vyhlášku, kterou ÚOHS označil za diskriminační a v rozporu s českým i evropským právem, a bude vést soudní spory s ÚOHS.
Jako druhé řešení nabízí výbor novelizaci platné vyhlášky tak, aby došlo k zákazu veškeré hry na území hl. města, tedy i například pokeru, rulety a jiných živých her. Zákaz hazardu na území Prahy by byl i v této „maximální tvrdosti“ nicméně jen zdánlivý. Skrytým vítězem by se totiž stal on-line hazard, kterému by tak zastupitelé dali monopol na hraní na území hl. města. Nejrychleji rostoucí část hazardního trhu by tak dostala od pražských zastupitelů další impuls k růstu. Přičemž problémem on-line hraní je rozmach ilegálních on-line heren, kterých je ve vyhledavačích až polovina a státu, ani městu z nich neplynou žádné daňové příjmy. Jako poslední variantu pak výbor navrhuje přijmout rozhodnutí ÚOHS a akceptovat jeho výklad soutěžního práva a upravit platnou vyhlášku v souladu s jeho rozhodnutím ÚOHS tak, aby pražská vyhláška sice přísně omezila a regulovala hazard, ale zároveň byla v souladu se soutěžním právem a město se tak vyhnulo soudním sporům.
V čem ÚOHS tedy spatřuje protizákonost pražské regulace
Úřad pro hospodářskou soutěž ve svém rozhodnutí uvádí 15 důvodů pro které shledává pražskou regulaci protisoutěžní a tím v rozporu se zákonem. ÚOHS shledal ve svém rozhodnutí vyhlášku tak špatně formulovanou a slabě odůvodněnou, že jeho výtky zasahují i do oblasti lidských práv. Pokud tedy Praha chce jednat v souladu s národním i evropským právem, současné znění vyhlášky nemůže zůstat zachováno. „Tímto jednáním došlo na území hlavního města Prahy k narušení hospodářské soutěže na trhu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her a v období rovněž k narušení soutěže na trhu provozování heren, kasin, restaurací a dalších podniků určených k sázkovým hrám, loteriím a podobným hrám,“ uvedl dříve antimonopolní úřad.
Vedle samotného výkladu úřadu o porušování soutěžního práva, současné znění vyhlášky naráží na evropskou legislativu v oblasti volného pohybu služeb, kde Evropský soudní dvůr s poslední době vynesl hned několik nových judikátů v kauzách týkajících se volného pohybu služeb. Podle odborníka na soutěžní právo JUDr. Davida Máši jde skutečně primárně o právní problém, jestli evropská legislativa pražský přístup k regulaci vůbec umožňuje. „Je důležité si uvědomit, že území Prahy není izolovaný trh. První, co by se mělo udělat, je vymezení relevantního trhu. Dá se předpokládat, že ten zcela nutně překročí formální hranice Prahy, což povede k právním závěru, že úplný zákaz hazardních her na území města bez narušení práva není možný,“ upozorňuje JUDr. Máša. „Pro začátek by tedy bylo dobré v první řadě opustit cíl úplného zákazu, který je dle mého názoru za této situaci právně nereálný. Praha by se měla snažit poctivě vyhodnotit, co je z hlediska soutěžního práva a volného pohybu osob a služeb možné. Inspiroval bych se v rozhodnutí ÚOHS, a teprve pak bych formuloval konkrétní cíle, které poslouží jako základ pro další regulaci. Určitě to jde udělat dobře.“ dodává Máša
Co hrozí městu v případě nekonání
Zdá se, že minimálně podle názoru ÚOHS se hlavní město Praha ocitlo v komplikované právní pozici a úřad je připraven město opakovaně za jeho protizákonné vyhlášky pokutovat. V takovém případě úřad výši pokut postupně stupňuje. Nicméně podle názoru právního experta se město ignorováním názoru ÚOHS vystavuje riziku mnohem vážnějších ekonomických dopadů na hospodaření města. „Ekonomicky citelnější hrozbou je ale otázka nároku na náhradu škody na straně provozovatelů. A tam, v případě uznání jejich nároků soudy, se vzhledem k velikosti pražského trhu už bavíme zcela jistě o stamilionech,“ upozorňuje na hrozící nebezpečí Máša.
Za stejný postup byla v minulosti pokutována asi desítka radnic a obecních úřadů, pokuty se obvykle pohybovaly v řádech statisíců. Pokutu v minulosti dostaly třeba Děčín, Karlovy Vary, Česká Lípa nebo Varnsdorf. Dosud nejvyšší pokutu, 869 tisíc korun, dostala Ostrava. Jak úřad dříve uvedl, pokuta za takovéto chyby může dosáhnout až deseti milionů korun. Pokuta je po rozhodnutí předsedy úřadu pravomocná a Praha ji musí zaplatit.
Zdroj: VZ/ČTK
