S programem ministerstva práce je podle Šimrala problém v tom, že nastavuje pravidla pro hrazení obědů velmi rigidně. Ředitelé škol v zásadě nevědí, které rodiny do programu na základě příjmu spadají, zjišťují to až zpětně a často musí dotace vracet.
I proto město zavede vlastní financování ze zvláštního fondu, které bude pružnější a méně zatížené byrokracií. Nebude se týkat jen obědů, ale i příspěvků na lyžařské kurzy, školy v přírodě a podobně. „Ředitel velmi dobře zná svou školu. My jim prostě dáme nějaký balík, a potom budeme spoléhat na to, že oni velmi dobře vědí, kdo by to měl dostat,“ vysvětlil Šimral. Dodal, že příspěvky se samozřejmě budou muset vykazovat, ale ředitelé se vyhnou rigidním byrokratickým pravidlům.
Fond začne fungovat od příštího školního roku a týkat se bude jak základních, tak středních škol. V případě základních, které zřizují městské části, se počítá se spolufinancováním z jejich strany.
Opatření zapadá do konceptu nového vedení Prahy, které chce posílit autonomii ředitelů škol a zaměřit se na jejich profesní rozvoj a vzdělávání. Ředitelé by měli například sami rozhodovat o rozdělení prostředků, které od města dostává navíc na platy učitelů a nepedagogických pracovníků. Magistrát na platy letos přispěje miliardou korun, postupně se chce vedení města dostat až na částku 1,5 miliardy.
Vláda by dnes měla projednat dva návrhy, které by rozšířily program hrazení obědů státem. Podle prvního z dílny ministerstva školství by oběd zdarma dostávaly všechny děti z veřejných mateřských škol a ze základních pak v případě, že jejich rodiče pobírají příspěvky na děti. Vládní ČSSD zase navrhuje plošné proplácení obědů všem dětem z mateřských škol a prvního stupně základních škol. Pokud by některý z návrhů po schválení vládou a Parlamentem vstoupil v platnost, Praha by stále mohla z vlastního fondu přispívat na další výdaje rodin v souvislosti se školní docházkou.
Zdroj: čtk
