Celý výnos daně z nemovitosti v plné výši míří do rozpočtů městské části. Změnu dlouhodobě požadují starostové městských částí. Podpořilo ji 53 z celkem 57 městských částí.
V hlavním městě je nyní místní koeficient stanoven na celostátně nejnižší možnou úroveň jedna. Praha v souladu s požadavkem starostů navrhuje zvýšení na úroveň dvě z pětibodové stupnice.
Radnice by si podle návrhu vyhlášky stanovily také výši velikostního koeficientu. Ten jako jediný může být stanoven pro části města rozdílně. Koeficient je odpovědný za konečnou sazbu daně z rezidenčních nemovitostí, a to tak, že vypočtená daň je násobena místním koeficientem. Ve vyhlášce je v základní variantě velikostní koeficient stanoven na hodnotu 2,5. Radnice se budou moci rozhodnout, zda přijmou navrženou hodnotu, nebo zda ji zvýší, nebo sníží na hodnotu dva. V případě zvýšení ji mohou stanovit na maximálně pětku.
Komerční koeficient, který ovlivňuje výši daně u komerčních nemovitostí, zůstane podle návrhu vyhlášky na hodnotě 1,5. S ohledem na navrhované zavedení místního koeficientu dojde u tohoto druhu nemovitostí ke zvýšení daně zhruba na dvojnásobek.
Navýšení daně z nemovitých věcí pomocí místního koeficientu letos podle údajů Generálního finančního ředitelství využilo 610 obcí, měst a městských částí z celkového počtu zhruba 6260 obcí. Loni využilo navýšení místního koeficientu o dvě obce méně. Koeficient si mohou obce stanovit od roku 2009.
čtk
