Metro je dnes součástí takřka všech světových velkoměst. Jeho začátky ale nebyly všude stejné, například v ruském Petrohradu jezdí metro teprve/už 70 let. Jak mají Rusové ve zvyku, jejich podzemní dráhy a stanice oplývají okázalostí. Jak tomu je ale v Petrohradu?
První plány na výstavbu metra jsou z roku 1899, kdy byla vyhlášena soutěž, v níž se objevilo velké množství projektů. Tehdy se ale ještě jednalo o projekty pro nadzemní dráhu. Na počátku 20. století se ale objevil návrh P. I. Balinského, podle kterého mělo vzniknout šest linek, z čehož dvě měly být okružní . Stavba, při které měla vzniknout řada mostů a estakád se nakonec ukázala jako velmi náročná i finančně nákladná a nakonec nedošlo k její realizaci.
Samotná realizace
Se stavbou metra se nakonec začalo až v roce 1940 a stavělo se celkem 15 let. Stavba byla přerušena během druhé světové války a blokády Leningradu. Ovšem, město bylo po válce velmi poničené a bylo potřeba stavební práce nejprve směřovat k obnově chodu města jako takového. Metro nakonec bylo dokončeno na podzim 1955. První zkušební vlak na trati se objevil 7. října t.r. a slavnostní otevření prvního úseku, spojujícího všechna významná petrohradská nádraží, proběhlo 15. listopadu 1955.
Druhá linka přibyla v roce 1961, za šest let následovala třetí linka. V roce 1985 pak byla otevřena ještě linka Pravoberežnaja.
Porevoluční éra
Stejně jako u nás, ani v porevolučním Rusku nepokračovalo tempo výstavby tak, jako před revolucí. V roce 1992 probíhaly stavební práce na celkem 14 stanicích, pokud by bylo dodrženo tempo předrevoluční výstavby, dokončení by se stanice dočkaly zhruba do pěti let. V „nové“ době však o tom nemohla být ani řeč. V roce 1994 navíc bylo navrženo vybudovat v následujících deseti letech celkem 61 stanic na třech úplně nových linkách. V 90. letech se jich však otevřelo jen naprosté minimum, a to už pátá linka byla vlastně ve výstavbě. K tomu se připojily problémy s vozovým parkem, který neúprosně stárnul. První úsek páté linky byl nakonec otevřen až v roce 2008.
Stanice metra
Stanice petrohradského metra jsou zajímavým kulturně-architektonickým „mišmašem“. Zatímco totiž stanice budované v 50. letech jsou podobné těm honosným moskevským, ty z let pozdějších jsou více strohé. Petrohradskou specialitou jsou také stanice metra uzavřeného typu, které nemají přístupné boční lodě. Laicky řečeno, nástupiště jsou oddělené dveřmi od prostoru kolejiště a tyto dveře se otevírají vždy jen při příjezdu vlaku. Podobné stanice později vznikly například i v tokijském metru.
Zdroj:
Atlas světové dopravy
