• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Před mrazy ochraňte meruňky přesunem do hor, radí vědci

    26.4.2024
    Jan Štoll

    Pěstitelé se budou muset přizpůsobit teplotním výkyvům, a to především změnou skladby zemědělských plodin a jejich přesunutím do jiných oblastí v krajině, tedy třeba do vyšších poloh, kde začíná později vegetační období. Odolnosti rostlin vůči mrazům by v budoucnu mohlo pomoct také šlechtění nových odrůd, to je ale v případě mrazuvzdornosti teprve v začátcích. Řekli to vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV).

    Vlivem oteplování a mírné zimy nastoupilo letos v Česku vegetační období dříve, což vedlo v uplynulých dnech k poškození rostlin mrazem. „Například meruňka, jako rostlina původem z kontinentálního klimatu, je relativně velmi mrazuvzdorná, vydrží během zimy i teploty k minus 30 stupňům Celsia. Ale geneticky není adaptovaná na výskyt mrazů v období, kdy už jde do jarní vegetace, do kvetení, protože se s tím ve své domovině nesetkávala,” řekl expert na fyziologii a kryobiologii rostlin Alois Bilavčík.

    Podle odhadu ovocnářů způsobil mráz na úrodě škody za více než miliardu korun, škody na vinicích jsou podle vinařů vyšší než dvě miliardy korun. “Obecně se celé zemědělství stává zranitelnějším, protože různé extrémy počasí a jejich kombinace jsou stále častější a dochází k nim prakticky po celý rok,” řekl děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze Josef Soukup. Zemědělství se podle vědců na tyto výkyvy musí připravit. Podle Bilavčíka je odolnost rostlin k nízké teplotě možné zvýšit, záleží ale na konkrétním druhu a podmínkách.

    Podle Bilavčíka je nejúčinnější způsob, jak zmírnit dopady jarních mrazů, přesun plodin do vhodných míst v krajině. Meruňky se mohou sázet například ve vyšších polohách, kde začíná vegetační období později, u ostatních plodin se to dá také očekávat, řekl. “Vyšší polohy mohou z dlouhodobého pohledu ve srážkově normálních letech z vyšších teplot profitovat vyššími výnosy, dřívější sklizní a možností pěstovat pozdější a výkonnější odrůdy, ale i teplomilnější plodiny,” doplnil Soukup.

    Výzkumný ústav aktuálně pracuje na projektu, který posuzuje odolnost květů vůči mrazům. „Sledujeme mrazuvzdornost u peckovin a jádrovin, kdy dochází k poškození. Cílem je vytvořit metodiku, jak zacílit protimrazovou ochranu,“ uvedl Bilavčík. Ústav ve spolupráci s dalšími vědci vyvíjí také nové postupy úprav vlastností rostlin pomocí molekulárně biologických technik.

    „Testují se nové plodiny, pro které by současný typ průběhu počasí neměl být takovým problémem a mohly by být v některých lokalitách částečnou náhradou plodin, které by se přesunuly do vyšších poloh,“ sdělili vědci. „Na druhou stranu v případě kombinace faktorů, která nastala v letošním roce, tedy extrémní urychlení vegetace a prudké ochlazení, nelze případné škody zcela eliminovat,“ dodali. Podle Bilavčíka bude nutné používat mrazuvzdorná opatření, i kdyby se podařilo vyšlechtit odrůdy odolné vůči mrazu.

    Podle informací výzkumného ústavu se šlechtění zatím zaměřovalo především na zlepšení chuti či větší odolnosti vůči suchu a teplu, u mrazuvzdornosti je výzkum spíše v začátcích. Trvá přitom několik let, než se podaří vyšlechtit novou odrůdu.

    Zdroj: ČTK


    Témata:

    Nepřehlédněte