Přerovský skanzen vznikl jako čtvrtý v Evropě na konci 19. století. Založil ho majitel přerovského panství, arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský

12.12.2020
Táňa Pikartová

Staročeská chalupa je bývalá přerovská rychta, která patřila až do konce 19. století zdejšímu rodu kovářů a rychtářů Bělíků. Arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský ji koupil v roce 1895 a po čase ji zařídil podobně jako českou chalupu na Všeobecné jubilejní výstavě v Praze roku 1891. V Přerově i okolí vykupoval starý lidový nábytek, obrazy, nářadí i nádobí a těmito věcmi byly zřízeny dvě síně, které byly zpřístupněny v roce 1900. Zajímavostí je i o, že v roce 1922 byla operou Národního divadla v Praze před touto chalupou uvedena Prodaná nevěsta.

V roce 1967 převzalo staročeskou chalupu do své správy Polabské muzeum v Poděbradech, obnovilo národopisnou expozici a začalo budovat tzv. polabský skanzen. Postupně sem byly přeneseny vybrané a na původním místě ohrožené lidové stavby i drobné objekty. Například myslivna s hospodářským dvorem a bývalá bednárna s přilehlými zahradami. V současné době je v muzeu přes třicet objektů, včetně sedmi chalup, šesti špýcharů a dvou stodol. V interiérech se návštěvníci seznamují se životem venkovských lidí ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století. Součástí polabského skanzenu je i stará škola a bylinková zahrádka našich babiček.

Historie českého podnikání není jen Baťa, Odkolek ho dokonce předběhl



Nepřehlédněte