Čilý letní ruch umožnil vznik pozoruhodného počtu hostinců. V Horní Liboci jsem jich napočítali sedm, funguje už jen jediný – Holečkův hostinec U české koruny.
Hospoda, která právě padla, byla ale v Dolní Liboci. Pod kostelem sv. Fabiana a Šebestiána – na adrese Libocká 54/31. Hospoda tu byla již roku 1871, kdy stavitel nesoucí snad jméno Johann Aust plánoval zvětšení šenkovní světnice Josefy Jiráskové.
Novější archiválie z let 1873 až 1875 od stavitele Jana Stodoly plánují přístavbu pro p. Fusiu (nebo Fuše, Fušu), další přestavbu a přístavbu kreslil libocký stavitel a starosta Josef Ruprecht pro Josefa Hilmajera. S rokem 1905 je jako majitel uveden hostinský a zlatník Václav Švarc. Ten byl v roce 1906 byl zvolen starostou Liboce.
V hospodě roku 1898 působil Všeodborový spolek Pokrok, Dělnická tělovýchovná Jednota, od roku 1901 Dámský výbor Ústřední matice školské, po roce 1905 Všeodborový spolek dělnický.
V roce 1923 je jako majitel objektu uváděn obvodní lékař Stanislav Štoll, s rokem 1929 Spotřební, stavební a nákupní družstvo Lidový Dům, v tom roce tu otevřeli truhlárnu. V roce 1931 nahradilo termín nákupní v názvu družstva slůvko úsporné, v tom roce v hospodě šenkuje Josef Rak. V roce 1933 pak František Novotný ze Džbánova (okr. Vysoké Mýto), v květnu tu dostává koncesní list Bohuslav Hlavatý z Máslojed (okr. Dvůr Králové) – v té době je už majitelem objektu pivovar Pragovar. V roce 1936 lokálem vládne Josef Josífek z Bílé Třemešné. Další písemnost je uvedena „Marie Vajglová, hostinská, Lidový dům“ (v roce 1940), proto se tu říkalo U Vajglů.
V letech 1945 – 1962 tu byla školní družina, truhlárna náleží výrobnímu družstvu Propagační tvorba. Budova následně chátrala a chátrala, rok 2023 byl jejím posledním. Ale zase – byla to naplněná existence, co říkáte?!
Zdroj: archiv stavebního odboru ÚMČ Prahy 6
