• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Příběh unikátních letních kolínských gaspariád, poetického festivalu kumštýřských kašpařin

    Svět ho i po dvou staletích zná pod jménem Jean-Baptiste Gaspard Deburau. Tak je uváděn i mezi nebožtíky na největším pařížském hřbitově Père-Lachaise. Ale každoročně si jeho odkaz připomínáme především v létě v centru Kolína.

    V jeho rodném Kolíně, kde přišel uprostřed léta 1796 na svět, víme, že synek matky Kateřiny Graffové z Čáslavi a prostého kolínského c. & k. vojáka, vdovce Filipa, za účasti feldkuráta a kmotříčků, místního pekaře Kašpara Steinera a jeho ženy, dostal křestní jména Jan Kašpar. A příjmení po taťkovi. Jenže, právě toho jednou v Čechách na přelomu 18. a 19 století psali do seznamů jako Debro, podruhé jako Debrio, příště zas Dobrio.

    Leč později, když se otec, invalida, propuštěný se skromnou výsluhou vojska jako neperspektivní, vydával s rodinou včetně šestiletého synka Jana Kašpara od kolínského splavu na Labi za vidinou snad dostupnější obživy, a Jan Kašpar dospíval na území, kde se mluvilo francouzsky, dostalo rodinné příjmení podobu dnes světoznámou: Deburau.

    Připomeňme, že když se Jan Kašpar Deburau, budoucí „největší z pierotů“  v  Kolíně narodil, bylo to za dramatických okolností. Přišel na svět pouhý týden po  požáru, který zničil centrum města i s děkanským chrámem a klášterem kapucínů. Vyhořel i dům, ve kterém rodina Deburau bydlela. Podle historika a genealoga V. Práška je tak nejpravděpodobnější, že novorozeně přivedla matka na svět v kolínských kasárnách, v části, kterou oheň zázrakem obešel. Kasárna stávala přibližně tam, co dnešní kolínská radnice. A kde má nyní světoznámý mim pamětní desku.

    A kde také byl, na přilehlém centrálním Karlově náměstí, letos rezervován první zářijový víkend, pátek 4. a sobota 5. 9., pro mezinárodní festival Gaspariáda 2020. Festival na počest kumštu a kumštýřů, inspirovaných kolínským rodákem Janem Kašparem Deburau. Kolín tak už od roku 1992 oslavuje především nonverbální umění, jazyk i zbraň mimů celého světa.

    Ve velkého mima, pokračovatele slavné commedia dell´ arte, dospěl Jan Kašpar v dospělosti v Paříži. Umění kejklířské mu ale skutečně začal servírovat nebohatý, invalidní, a také jazykově v Čechách hendikepovaný tatík už v Kolíně. Možná hrál s loutkami, možná jako mlčenlivý akrobat – nejspíš hrál pro pár grošů možného výdělku na ulici sám. Než se s rodinou vydal roku 1803 do světa.

    Změny v Holešovicích. Praha uspěla ve sporu s provozovatelem nevěstince



    Nepřehlédněte
    9.7.2026
    Středočeský kraj

    Dělníka na Mělnicku zavalil písek

    30.6.2026
    Středočeský kraj

    Bouřky řádily ve středních Čechách