• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Pro kamna ke Špačkovi. Výstava u Zlatého prstenu představuje historii kamnářství v Praze

    23.5.2019
    Další fotky

    Oheň jako zdroj tepla i energie pro úpravu potravy provázel člověka od pradávna. Zprvu jen otevřené ohniště bylo postupně kryto kamennou či hliněnou pecní konstrukcí.

    Do hliněné klenby pece se začaly ve středověku vsazovat vypálené keramické kachle, které se postupně staly jediným konstrukčním prvkem a původní pec se proměnila v kachlová kamna, obsluhovaná nepřímo skrze otvor ve zdi z vedlejší místnosti.
    V širší oblasti střední Evropy se tento systém vytápění začal prosazovat ve 12. století. Zpočátku tvořila kachlová kamna výbavu církevních a šlechtických sídel, v průběhu středověku pronikala také do měšťanského a posléze i venkovského prostředí. Reliéfně zdobené kachle dodaly původně jen užitkové funkci kamen i rozměr reprezentační. Výběrem výzdobných motivů dávali objednavatelé kamen najevo rovněž své politické či náboženské přesvědčení.

    Výstava seznamuje návštěvníky s výrobou kamnových kachlů i kamnářským řemeslem v Praze pozdního středověku a raného novověku – od konce 14. do 16. století. Představuje výjimečný archeologický nález hrnčířské dílny v Truhlářské (dříve Hrnčířské) ulici na Novém Městě pražském, objevené při rozsáhlém výzkumu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v letech 2003–06, a jejího vlastníka – pražského měšťana, hrnčířského a kamnářského mistra Adama Špačka.
    Ten tu působil v letech 1531 – 1572. Unikátní je právě ono spojení archivních pramenů a archeologických nálezů hrnčířského odpadu (jen zlomků kamnových kachlů bylo na 27 000!). Nálezy z této konkrétní dílny jsou pak zasazeny do celkového obrazu kamnářské produkce 16. století s důrazem na působení hrnčířů na Novém Městě pražském.
    Součástí výstavy je i funkční replika hrnčířského kruhu z 15. století zvaného „špruslák“ a rekonstrukce kachlových kamen podle nálezů z dílny Adama Špačka.

    Umění loutky. Aneb od kašpárků po Spejbla s Hurvínkem

    Autory výstavy jsou Jaromír Žegklitz, předseda odborné rady společnosti Archaia Praha, a Miroslava Šmolíková, vedoucí archeologického oddělení Muzea hl. m. Prahy.

    Co je však neméně důležité než výstava samotná, jsou publikace, které ji doprovázejí. Menší z nich je obrazová publikace s minimem textu, která je jakýmsi průvodcem nebo vzpomínkou na výstavu samotnou. Druhá, o poznání větší – z pera Jaromíra Žegklitze – reprezentuje detailní zpracování archeologických nálezů z dílny Adama Špačka včetně rozsáhlého katalogu nalezených kachlů.

    Výstava „Pro kamna ke Špačkovi“ v domě U Zlatého prstenu (Týnská 6, Praha 1 – Staré Město) potrvá do 29. března 2020.

    Zdroje: Martina Hoffmanová, Muzeum hl. m. Prahy; Martin Vyšohlíd, Archaia

    FOTO: K historii pražského kamnářství

    K historii pražského kamnářství - 0 muz praK historii pražského kamnářství - 1 DSC04867K historii pražského kamnářství - 2 img1361+K historii pražského kamnářství - 2b DSC04877K historii pražského kamnářství - 2c DSC04872
    Další fotky
    K historii pražského kamnářství - 3 img1364+K historii pražského kamnářství - 4 img1361K historii pražského kamnářství - 4 img1362K historii pražského kamnářství - 5 100B1433K historii pražského kamnářství - 0 DSC04867+


    Nepřehlédněte