První nahá žena v českém filmu způsobila skandál. Před 55 lety v Mnichově zemřel jeho režisér Gustav Machatý

15.12.2018
Fefík

Režisér filmu Gustav Machatý, filmový režisér, scenárista, herec a filmový pedagog vyzkoušel ve filmu mnoho profesí. On i jeho film budí zájem i víc než půl století po svém skonu. I když dnes asi – a bojím se to říct – víc lidí extázi vyzkoušelo, než ji vidělo.

Narodil se v rodině obchodního cestujícího Ottokara Machatého a jeho manželky Johany Gutmanové v pražských Holešovicích na dnešní třídě Dukelských hrdinů 691/54. Podle dochovaných policejních přihlášek byl jejich jediným potomkem.

U filmu začínal už v době konce první světové války. Přerušil studia na střední škole a stal se pomocníkem promítače a klavíristou ve dvou pražských kinech. V roce 1918 byl zaměstnancem firem Pragafilm a Excelsiorfilm. Od rekvizitářských a asistentských prací byl jen krůček k herectví, a tak se poprvé objevil na plátně v únoru 1919 v epizodní roli vrchního číšníka v grotesce R. F. Branalda Alois vyhrál los.
Týž rok spolupracoval s Janem Stanislavem Kolárem (1896 v Praze – 1973 tamtéž) na filmu Karla Lamače Vzteklý ženich. Lamač (1897 v Praze – 1952 v Hamburku) s Kolárem, kameramanem Svatoplukem Innemannem a Machatým založili společnost pro distribuci svých filmů Quatorfilm. Z té doby také pochází Machatým první režírovaný film Teddy by kouřil, situační groteska ve stylu amerických veseloher, která se bohužel nedochovala.
Stále ještě v roce 1919 vznikla středometrážní detektivní hříčka režisérů Kolára a Přemysla Pražského Dáma s malou nožkou. Machatý film produkoval (Geemfilm), napsal scénář a sám ve filmu hrál detektiva. V tomto snímku debutovala pozdější hvězda Anny Ondráková.

Dělnická třída si užívala svoji moc i v kulturní sféře. Její první obětí byl filmový režisér František Čáp

V letech 1920 až 1924 pobýval v Americe na studijním pobytu u amerických filmařů. „Zdá se však, že ve skutečnosti se Machatý musel těžce protloukat jako kamelot a krotitel v zoo a že k filmové práci se dostal jen jako double, statista a herec epizodních rolí,“ viděli jeho kariéru Šárka a Luboš Bartoškovi ve svých Filmových profilech (ČSFÚ, 1985). Také byl tajemníkem slavného amerického herce Eddy Pola (1875 ve Vídni – 1961 v Hollywoodu), se kterým navštívil Prahu.

Po návratu do vlasti se vrátil němým filmem Kreutzerova sonáta (1926), jehož scénář si napsal sám podle novely Tolstého. Po nezdařeném Švejkovi v civilu následoval legendární snímek Erotikon, který se jako vůbec první snímek v našich filmových dějinách systematicky zaměřil na erotiku a lidský sexuální pud. Hlavní role vytvořili mladičká Slovinka Ita Rina (1907, Divača, Slovinsko – 1979, Budva, Černá Hora), Karel Schleichert (1865 v Kostelci nad Černými lesy – 1940 v Písku) a Olaf Fjord. Kritika film přijala nadšeně a ocenila i kameru Václava Vícha (1898 v Karlových Varech – 1966 v Římě). Bohužel se film u diváků neúspěšně utkal s právě nastupujícím zvukovým filmem.

V roce 1931 Machatý natočil svůj první zvukový film Ze soboty na neděli podle scénáře Vítězslava Nezvala a s hudbou Jaroslava Ježka. Titulních úloh se zhostily Jiřina Šejbalová (1905 v Praze – 1981 tamtéž) a Magda Maděrová (1913 Praze – 1989 tamtéž).

Člověk si řekne, mít tak vilu na Barrandově! Ale mnohdy to neznamenalo mít v životě štěstí

V roce 1932 natočil Gustav Machatý film Načeradec, král kibiců, který ale nebyl příliš úspěšný. Následoval druhý legendární film, Extase, který tematicky vycházel z prvního filmu Erotikon. Právě tento snímek způsobil světovou senzaci a na II. filmovém festivalu v Benátkách sklidil velký úspěch. Extase byla na tehdejší společenské poměry značně odvážná a svým způsobem i pobuřující. Rakouská herečka Hedwiga Kieslerová, pozdější americká filmová hvězda Hedy Lamarr (1914 ve Vídni – 2000 v Casselberry na Floridě) v některých scénách tohoto filmu vystupovala nahá. Dále v Extasi hráli německý herec Aribert Mog (1904 v Berlíně – 1941, bojiště u Nova Trojanova, SSSR) a chorvatský herec působící v Národní divadle v Praze Zvonimír Rogoz (1887 v Záhřebu – 1988 tamtéž). Díl slávy patřil i kameramanu Janu Stallichovi (1907 v Praze – 1973 tamtéž).

Na přelomu let 1935 a 1936 odešel Gustav Machatý do ciziny a střídavě pobýval v Americe, v Itálii, v Rakousku – v Československu přestal natáčet zcela. V zahraničí dál natáčel filmy, z nichž patrně nejlepší a nejznámější je film Žárlivost (z roku 1945) podle námětu amerického scenáristy Daltona Trumbse s Hugo Haasem v hlavní roli.
Po druhé světové válce se natrvalo usídlil ve Spolkové republice Německo, kde v Mnichově působil jako pedagog na filmové škole.
Několikrát navštívil Československo při příležitosti karlovarského filmového festivalu, v roce 1964 byla v Československém rozhlase uvedena jeho hra s okupační tematikou Slepá ulička.
Byl dvakrát ženat, jeho manželkami byly herečky Maria Ray (1904 – 1951 v Los Angeles) – vzali se v roce 1937, a Elga Machaty neboli Helga Marlo (*1921 v Letmathe, Vestfálsko, Německo).
Gustav respektive Augustín Otakar Jan Machatý zemřel před 55 lety, 14. prosince 1963 v Mnichově.

FOTO: Gustav Machatý a Hedy Lamarr

Gustav Machatý a Hedy Lamarr - 1 filmový přeheldGustav Machatý a Hedy Lamarr - 2 ticbrnoGustav Machatý a Hedy Lamarr - Extase(JK-retušováno pro zakázku ÈCLondýn 20.5.2000)Gustav Machatý a Hedy Lamarr - 4 wyborczaGustav Machatý a Hedy Lamarr - 6 hgfsd
Další fotky
Gustav Machatý a Hedy Lamarr - 0 eefb.org


Nepřehlédněte