Český skauting byl v době vyhlášení samostatného československého státu ještě v plenkách, založen byl totiž až v roce 1912. Služba a dobrovolnictví v něm však bylo ukotveno od samého začátku, a tak již o šest let později skauti přispěli k samotnému vzniku Československa. Kvůli obavám z nespolehlivé poštovní služby sloužili jako kurýři a zajišťovali tak chod prozatímní československé vlády.
Skauti s naší zemí prožívali i její krušnější časy. Kvůli nacistickému a dvěma komunistickým zákazům byl skauting dohromady 44 let mimo zákon. V těchto obdobích se skauti zapojovali do odboje a udržovali činnost v ilegalitě: vždyť vždy po návratu svobody byl skauting rychle obnoven a do jeho řad se hlásily desetitisíce mladých lidí.
Skautská pošta a příjezd prezidenta Masaryka
Vznik samostatného Československa je ve filatelii spojen se skautskou poštou. Myšlenka na její zřízení se zrodila v hlavě Josefa Rösslera – Ořovského (1869 v Praze – 1933 tamtéž), sportovce, diplomata, skautského činovníka a filatelisty.
Realizoval ji už 20. října 1918, když objednal prostřednictvím M. Knappa u firmy Kolmann na Vinohradech tisk skautských známek. Ve stejném dni řečnil spolu s předsedou Českého olympijského výboru dr. Guthem – Jarkovským a hostem z Anglie panem Holwelem na slavnostní schůzi Českého Yach Klubu v pražském Podolí. Přítomní skauti byli informováni o připravovaném státním převratu a plni nadšení vztyčili veřejně českou červenobílou vlajku. Přestože přesné datum rozpadu Rakouska-Uherska nikdo neznal, byli skauti připraveni pomáhat Národnímu výboru.
Když nastal 28. října 1918 převrat, byla narychlo zřízena přijímací kancelář a zorganizována skautská pošta. Náčelník skautů Antonín „Benjamin“ Svojsík (1876 v Praze – 1938 tamtéž)
obdržel od Národního výboru písemný rozkaz k otevírání, třídění a následnému doručování veškeré pošty docházející jeho členům. Skauti v uniformách měli povinnost doručovat poštu nepřetržitě, ve dne i v noci. Doručovali i depeše. Vždy osobně a proti potvrzení, aby se důležité zprávy pro Národní výbor československý nedostaly do nepovolaných rukou. První skautské známky vyšly až 7. listopadu 1918. Do té doby se pošta předávala proti podpisu v doručovací knížce. Červená dvacítka byla nalepována na dopisy, modrá desítka na lístky a otevřené listy. Poplatky uhrazoval příjemce. K razítkování známek bylo používáno kovové razítko s písmeny N. V.
Platnost skautských známek byla zrušena 25. listopadu 1918.
Zbylé známky byly prodány pražským obchodníkům. Část jich byla nalepena a orazítkována z ochoty. Výtěžek z jejich prodeje i poplatky za doručování zásilek byl věnován na podporu chudých skautů. Byly jim zakoupeny boty a jídlo.
Jinak tomu bohužel bylo se skautskou poštou 21. prosince 1918. Nebylo nutné ji zřizovat a k přetisku skautských známek „Příjezd presidenta Masaryka“ nebylo vydáno žádné úřední povolení. Přetiskem bylo opatřeno asi 300 sérií, vzniklo malé množství dopisů, které se staly předmětem spekulace. Přesto patří mezi vzácnosti ve sbírkách a jejich koupě a prodej je v současné době možný jen na velkých aukcích
Poštovní muzeum vzniklo ani ne dva měsíce po vzniku republiky
Muzeum bylo zřízeno 18. prosince 1918. Památky z dějin poštovnictví měly dokládat svébytnost českého a slovenského národa. Ve stejný den byla vydána i první československá poštovní známka, známé „Hradčany“ podle návrhu Alfonse Muchy.
V počátečním období se úsilí soustředilo na sbírkovou činnost. Po deseti letech byla otevřena expozice v přízemních místnostech Karolina, budovy Karlovy Univerzity. Krátce poté však bylo třeba najít nové působiště. Univerzita potřebovala sály pro vlastní účely. Novým sídlem se stal bývalý klášter sv. Gabriela na Smíchově.
Veřejnosti se muzeum opět otevřelo v únoru 1933. Největší popularitu si získala sbírka dopravních prostředků – dostavníky, kočáry, saně, a dokonce i letadlo.
Po únoru 1948 přišlo uzavření. Přednost dostala filatelie, dějiny poštovnictví byly opomíjeny. Výsledkem byl vznik stálé expozice poštovních známek v prosinci 1953. Sály, které se věnovaly dějinám pošty, telekomunikací a radiokomunikací, byly zrušeny.
Novou atmosféru přinesla 60. léta. V bývalém cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě byla v roce 1976 zpřístupněna expozice dějin poštovnictví. Byl také vyhledán nový objekt pro pražské sídlo – barokní Vávrův dům poblíž kostela sv. Klimenta na Novém Městě. Slavnostní otevření se konalo v srpnu 1988.
Další změny přišly s rozpadem federace. Bylo zahájeno dělení sbírek mezi Českou a Slovenskou republikou. V roce 2002 se sbírka Poštovního muzea stala součástí kulturního dědictví České republiky.
Kde muzeum najdete
Poštovní muzeum Praha sídlí v Praze 1 v tzv. Vávrově domě, někdejším obydlí pražských mlynářů (přesná adresa je Nové mlýny 2). Prohlídková trasa zahrnuje přízemí s expozicí československých, českých i zahraničních známek a 1. patro, kde se konají krátkodobé výstavy z historie pošty a známkové tvorby. Zážitek z návštěvy je umocněn nástěnnými malbami z roku 1847 od významného českého malíře Josefa Navrátila (1798 ve Slaném – 1865 v Praze).
Poštovní muzeum je otevřeno denně mimo pondělí od 9. do 17. hodin.
