Jaký jste měl vztah k Šestajovicím, kde jste léta žil?
Velice kladný. Byl to vlastně můj první domov na území České republiky, předtím jsem bydlel jen jako student na koleji nebo v podnájmu. Nedávno jsem se přestěhoval do vedlejších Klánovic, na hranici se Šestajovicemi, takže se tam stále vyskytuji, dosud tam žije můj bratr s rodinou.
Zajímal jste se o tamní komunální záležitosti?
Jen velice mírně, v takové malé obci nejde ani tak o nějaký zásadní spor, ale o to, jak kompetentně obec spravovat. V tom jsem byl spokojený.
A jak se vám líbí v Klánovicích?
Líbí. Bydlím blízko lesa, takže v krásném prostředí. Myslím, že východní okraj Prahy a přilehlé oblasti jsou krásné msíto k bydlení, nyní už i dopravně dostupné, mám tím na mysli jak vlak, tak i relativně lidsky snesitelnou vzdálenost na metro.
Klánovice patří k Praze, sousední Šestajovice již nikoli. Vidíte rozdíl v dostupnosti dopravy? Nebo je integrovaná doprava v tomto místě dostačující?
Není v tom zásadní rozdíl, i lidé ze Šestajovic využívají jak klánovický vlak, tak pokud potřebují jet metrem, dostanou se dobře na Černý Most.
Kam byste v okolí Klánovic či Šestajovic doporučil lidem vydate se na výlet? Třeba rodinný na sobotu…
Doporučil bych především Klánovický les, který se nachází mezi Klánovicemi, Šestajovicemi, Jirnami, Novými Jirnami až Úvaly z jedné strany nebo z té druhé směrem na Běchovice. Stojí za to jej navštívit, ať již pěšky nebo v podobě cykloturistiky. V létě bych doporučil klánovické koupaliště, které je navštěvované lidmi z okolí. V Klánovicích i Šestajovicích, které znám nejlépe, jsou celkem dobré restaurace. V Šestajovicích třeba U kamene, v Klánovicích například Beseda nebo U Daschů, která je hned u nádraží.
A výlet do okolí?
Ze vzdálenějšího okolí mi připadá zajímavá obec Kouřim, která je tak na půl cesty mezi Prahou a Kolínem. Je tam zajímavý starý skanzen, který jen nejen skanzenem starých českých dřevěných budov, ale je tam i vycházková trasa zajímavými skalními útvary. A je tam i takzvaný Lechův kámen, kde podle legendy otec Praotce Čecha Lech zapálil velký oheň, který bylo vidět až z hory Říp.
V roce 2009, tedy takřka před deseti lety, se v Klánovicích uskutečnilo referendum o případném rozšíření golfového hřiště v Klánovickém lese. Hlasování se zúčastnilo 62 oprávněných voličů, z nichž se čtyři pětiny vyslovily proti záměru. Jak jste to vnímal vy?
V té době jsem ještě bydlel v Šestajovicích, nikoli v Klánovicích, pozoroval jsem to zpovzdálí. Intuitivně jsem se mírně klonil ve prospěch golfu, který nehraji, ani jej v dohledné době hrát nehodlám. Přikláněl jsem se k němu z toho důvodu, že to byla tradice, která vznikla za první republiky, účastnil se toho Jan Masaryk, pak to zakázali nacisté a komunisté. Říkám si, že kdyby nebyly tyto dva totalismy, golf by v Klánovicích byl a nebyl by problém. Ale jak se ukázalo, drtivá většina klánovických občanů byla tehdy proti golfu, protože se obávala, že to povede ke zničení lesa.
Považujete Klánovický les za plíce Prahy, jak se mu občas říká?
Rozhodně jsou to plíce celé východní části Prahy. Uvnitř Prahy i v její blízkosti jsou samozřejmě i jiné lestnaté oblasti, na západě města třeba Šárka.
Místní referenda se konala a konají i v jiných obcích či městských částech, někde přijde dostatek lidí, jinde chybí potřebný počet hlasujících (30, respektive 35 procent), aby bylo referendum vůbec platné. Jsou podle vás místní referenda dobrým nástrojem větší participace občanů na věcech veřejných?
Obecně jsem proti celostátním referendům a referendům na úrovni krajů, protože není možná důkladná diskuse o daném tématu. Pokud referenda mají smysl, je to podle mě právě na obecní úrovni, lidé znají místní problematiku dokonale a mohou se podle svých priorit kompetentně rozhodnout.
Myslíte, že referenda na vyšší úrovni (v ČR se v roce 2013 uskutečnil pouze plebiscit o vstupu do EU, kam jsme v květnu 2014 vstoupili, zákon o všeobecném referendu zatím neexistuje, ale počítá s ním Ústava ČR – pozn. red.) jsou problémem nyní, tedy, že začít se má těmi místními, nebo jste proti celostátnímu referendu principiálně?
Jsem proti němu principiálně, protože ke kompetentnímu rozhodování je nutná informovanost a možnost důkladné diskuse, která v rámci tak velké společnosti, jako je desetimilionový národ, možná není. V rámci obcí důkladná diskuse možná je. Takže principiálně jsem pro referenda na úrovni obcí a principiálně jsem proti celostátnímu referendu.
