„Chyba lávky? Vyloučeno, svému týmu tvůrců věřím,“ říká Radek Ondrouch, šéf firmy, jejíž Sky Bridge 721, nejdelší visutý most světa, ode dneška nabízí adrenalin i nový pohled na Orlické hory a Jeseníky.
Úderem desáté, za příjemného počasí, dnes zahájila provoz atrakce výjimečná atrakce, která je nepřehlédnutelná: aktuálně nejdelší visutý most světa, dlouhý téměř tři čtvrtě kilometru. Z hory na horu, v nejvyšším místě nad údolím devadesát pět metrů.
Kdo si dodá kuráž a vstoupí, stává se nebeským chodcem. Držíte oči nahoře? Dobrá aklimatizační taktika: nalevo, napravo, před sebou emotivní panoramata. Nad hlavou vysoké nebe.
Ale pohled roštem pozinkované podlahy pod vlastní nohy? Nejsme ptáci, běžně ani horolezci nebo lešenáři, musíme se s tím pohledem z ptačí perspektivy nějakou chvíli popasovat. Lávku, širokou jen o málo víc než pro jednoho chodce, zřejmě neprojdete bez sem tam přidržení se bočních lan, bez zastavení. A než se skutečně začnete kochat, patrně si užijete i škály pocitů, které žádná laboratoř jen tak nenasimuluje. Tady jsou realitou, na lehce se pohupující plošině.
Tohle je zážitková turistika jedinečného kalibru. Se vším všudy. Visutý most, v terminologii některých lávka, měla být jedinečnou v České republice. „Že nám vyšla nyní jako nejdelší na světě, a má ty metry hrdě i v názvu Sky Bridge 721,“ to jsme zjistili až při bližším poznávání několika dalších po světě, trochu to je i kouzlo náhody,“ potvrzuje Martin Palán, generální ředitel horského resortu Dolní Morava. Oblasti, která se v náruči orlickohorských a jesenických kopců, na pomezí Čech a Moravy, jen kousek od polské hranice, na dohled od jedné z našich nejvyšších hor, Kralického Sněžníku (1423 m), proměňuje v posledních letech v horský resort nejvyšších možných ambicí, atraktivní nejen v zimě pro lyžaře, ale celoročně.
Na visutém mostu Sky Bridge 721 jsme potkali i tvůrce projektu a realizace smělého projektu, ředitele rožnovské firmy Taros Nova, která je v kopcích doma, Radka Ondrucha. „Na vědomosti, na odpovědnost, na zápal lidí. Já říkám každému ve firmě, že jsme tým. A výsledek bude vždycky týmovou prací. Museli jsme přibírat specialisty, moc jsme se toho museli s každou stavbou učit, moc přemýšlet, ověřovat si! Ani tahle lávka nesmí mít chybu! Samozřejmě jsme studovali zahraniční konkurenci, učili se i z jejich chyb. Proto jsme na Dolní Moravě, v horách, nezvolili třeba podlahu ze skel. Proto jsme museli vymyslet, jak s pomocí dronů přetáhnout nad zdejším nepřístupným údolím lana a jak silná. A jak ta lana tady zakotvit, ale to by bylo na dlouhé povídání. Lepší je přijet, projít, vidět zblízka,“ s radostí se zamýšlí Radek Ondrouch.
A my museli už jen při pohledu na detaily téhle smělé jedinečné turistické atrakce uznat, že už jen kvůli tomu technickému majstrštyku, o adrenalinu ani nemluvě, stojí za to vyrazit na Dolní Moravu.
