Padesát let provozu a rovnou rekord. Sladovna pivovaru Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku loni vyrobila 37 145 tun sladu, nejvíce od svého založení. Oproti předchozímu roku šlo o nárůst o tři procenta. Za celou dobu existence překonala hranici 1,34 milionu tun sladu.
Sladovna byla původně navržena s roční kapacitou 20 000 tun. Že se dnes vyrábí skoro dvojnásobek, není náhoda. V posledních deseti letech prošla postupnou modernizací za více než 40 milionů korun. Sládková Jana Tovaryšová vysvětluje, co se konkrétně změnilo: místo pěti starších čisticích a třidicích strojů stojí v provozu jedna nová třídička, ze čtyř odklíčovaček zbyla jediná, energeticky úspornější. Modernizace se dotkla i spotřeby vody.
Základní technologický princip ale zůstal stejný od počátku. Sladovna funguje na systému posuvných hromad, ve kterých klíčí ječmen. Jak Tovaryšová podotýká, budova ani technologie se zásadně nezměnily, efektivitu přinesly právě postupné úpravy. Svou roli hraje i šlechtění obilí. Novější odrůdy ječmene jsou čistější a nevyžadují tak dlouhou dobu na máčírně ani klíčírně, takže celý proces lze zrychlit.
Pivovar ročně spotřebuje 40 000 až 50 000 tun ječmene. Loni ze sta tun ječmene vzniklo přibližně 84 tun sladu. Na jeden padesátilitrový sud Radegastu Ryze Hořké 12 jde v průměru osm kilogramů sladu. Slad přitom patří vedle vody a chmele ke třem základním surovinám potřebným k vaření piva a zásadně ovlivňuje jeho barvu, plnost, říz i pěnivost, jak připomíná ředitel pivovaru Ivo Kaňák.
Navýšená výroba má i praktický rozměr pro celou skupinu Plzeňského Prazdroje. Pivovar ve Velkých Popovicích vlastní sladovnu nemá, takže přebytky z Nošovic putují právě tam. Právě snaha pokrýt tuto potřebu byla podle sládkové jedním z důvodů, proč se usiluje o vyšší produkci.
Letošní sezona ale přináší komplikaci. Klimatické podmínky letos zemědělcům nepřály, výnosy jsou nižší a kvalita sladovnického ječmene horší než loni. Kaňák nicméně upozorňuje, že rozdíly jsou regionálně výrazné. Přibližně 70 až 80 procent ječmene nakupuje Radegast od dodavatelů z Moravy, kde kvalita úrody dopadla výrazně lépe než v Čechách.
Samotný pivovar Radegast vznikl jako náhrada za uzavřený poddolovaný pivovar v Karviné. První várku piva uvařil 3. prosince 1970, v 90. letech se přidal ke skupině Plzeňský Prazdroj, dnes největší pivovarnické skupině v Česku, která patří japonské společnosti Asahi.
Zdroj: autorský text / ČTK
