Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších byla letos naměřená nejnižší výška sněhu za 25 let souvislého měření. Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) v uplynulém týdnu zjistili, že sněhová vrstva tam dosahuje mocnosti 4,8 metru. Zimní sezona 2025/2026 se tak bude řadit mezi podprůměrné, řekl v pondělí mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Odhaduje, že sněhové pole na jižním svahu Studniční hory by letos mohlo odtát již v květnu.
„Za 25 let souvislého měření v této lokalitě na sněhovém poli, známém pro svůj tvar při odtávání jako Mapa republiky, jde o absolutně nejnižší naměřenou hodnotu,“ řekl Drahný.
Charakteristický tvar sněhového pole není kvůli souvislé sněhové pokrývce v lokalitě ještě patrný. Na hřebenech Krkonoš podle pondělního ranního hlášení Horské služby je stále 80 až 100 centimetrů sněhu, více ho je na závětrných svazích a ve žlabech.
Nejvíce sněhu na Mapě republiky Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru. Tehdy sněhové pole odtálo až v první dekádě srpna. Naopak dosud nejméně ho bylo naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru, tehdy roztál 10. června 2014.
„Mapu republiky sledujeme dlouhodobě a využíváme dostupné moderní technologie. Poslední roky ji zaměřujeme s pomocí dronů. Cílem monitoringu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. „Nejprve s použitím technologie GPS a nyní i s dronem odborníci přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním získávají nejpřesnější možná data,“ uvedl Drahný.
Mapou republiky se označuje sněhové pole nad Modrým dolem. Každoročně na jaře se rýsuje na úbočí Studniční hory v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů. Přestože leží na jižním svahu, který na jiných místech odtává nejdříve, zde sníh naopak zůstává nejdéle v Krkonoších.
„Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky,“ sdělil Drahný.
Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy.
Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v klidovém území národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v Modrém sedle mezi Luční a Studniční horou. Když je příhodné počasí, lze ho vidět i z podhůří.
Zdroj: ČTK
