Současnou snídani uspořádal předseda Jazzové sekce Karel Srp, který byl účastníkem té legendární. Setkání zorganizoval spolu se spolkem Šance na návrat, který pomáhá lidem po výkonu trestu. Spolupráce to byla svým způsobem symbolická – i někteří disidenti krátce před snídaní s Mitterrandem pobývali ve vězení. Po položení květin k bustě Mitterranda, která byla symbolicky oblečen ado žluté vesty (v nichž se nyní demonstruje ve Francii), na snídani zavzpomínal Srp a na Mitterranda Milan Syruček, který o něm napsal knihu.
Snídaně v roce 1988 se spolu se Srpem za českou stranu zúčastnili také Petr Uhl, Václav Havel, Jiří Dienstbier, Miloš Hájek a Václav Malý, za francouzskou stranu diplomati a politici. KSČ snídani nezrušila, protože by tím byla ohrožena návštěva Mitterranda, který předtím večeřel s prezidentem Gustávem Husákem. Den po snídani – 10. prosince 1988 – se uskutečnilo první oficiálně povolené protestní shromáždění na pražském Škroupově náměstí.
Představitelé doby včerejší i příští
Zatímco tehdy, podle slov Srpa, byla na snídani podávána šunka, máslo a pečivo, hosté v Jazzové sekci si pochutnávali na vánočním štrúdlu a svařeném víně. Každý z návštěvníků si na památku odnesl kopii pozvánky z roku 1988, na jejíž druhé straně bylo poděkování za účast v roce 2018. Mitterrand prý tehdy řekl, že vítá představitele doby včerejší i příští, což se i stalo – rok se s rokem sešel a někteří z disidentů byli ve vysokých státních funkcích.
Překladatelka, která v roce 1988 seděla vedle Srpa, mu řekla, že Mitterrand si nechal přeložit všechny články o Jazzové sekci. Syrůček zavzpomínal na Mitterranda jako na vnímavého člověka, který chtěl vše zažít na vlastní kůži – proto například když se mluvilo o bídě v Indii, strávil nějaký čas mezi nimi ve slumech.
