Téměř tři roky znásilňoval vyškovský dřevorubec dceru své družky. „Poškozenou nejméně od počátku roku 2020 v rodinném domě a na různých místech v lese, kde společně pracovali, nutil s četností až pětkrát týdně k souložím a orálnímu sexu, přestože věděl, že v té době nedosáhla věku osmnácti let,“ stojí v soudním spisu. „Vše dělal pod pohrůžkou zveřejnění jejích intimních fotografií a videozáznamu pohlavního styku mezi nimi, zneužíval svého postavení v rodině poškozené a posléze došlo k její rezignaci.“
Nová šance?
Okresní soud násilníka původně odsoudil ke třem letům za mřížemi a k zaplacení odškodného ve výši 300 tisíc korun. Po jeho odvolání mu krajský soud změnil trest na podmíněný. Hlavně prý proto, že v případě jeho uvěznění by rodina přišla o živitele. „S ohledem na osobní a majetkové poměry, které nám obžalovaný popsal, jsme došli k závěru, že v této krajní situaci, a je to hraniční případ, je možno ještě poskytnout šanci, aby obžalovaný prokázal, že to jednání bylo zcela mimo jeho běžný způsob života a že se nebude opakovat,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka Mária Petrovková. „Zohlednili jsme i to, že podle znalce nemělo jednání na nezletilou naštěstí zásadní negativní dopad a je velká pravděpodobnost, že její obtíže úplně zmizí,“ dodala.
Navzdory slovům znalce však reakce oběti na rozsudek soudu vypovídá o opaku. Podmínka pro jejího trýznitele ji doslova dorazila. „Je to hrozně nefér. Mám zájem, aby se to nějak vyřešilo. Aby tohle nebyla konečná,“ řekla reportérům Seznamu. „Bylo mně z toho špatně. Přála bych soudnímu znalci, aby jen z poloviny zažíval to, co já,“ dodala.
Bez následků?
Rozsudek se nesetkal s kladnou odezvou ani u veřejnosti, ani odborníků. Zvlášť kontroverzní se jeví právě tvrzení znalce, že jednání pachatele nemělo na dívku zásadní negativní dopad. „Přestože znalec může ve svém posudku uvést, že oběť může ‚vyváznout bez následků‘, je třeba brát v úvahu komplexní vliv takového zážitku na psychické a emocionální zdraví jedince,“ řekl Našemu REGIONU psycholog Tadeáš Samuel Zborník. „Z pohledu klinického psychologa tento případ ukazuje několik alarmujících aspektů. Prvním je psychické a emoční poškození nezletilé oběti. Dlouhodobé sexuální zneužívání a vydírání mohou mít vážné a trvalé dopady na psychickou pohodu, včetně vývoje traumatu, poruch přizpůsobení, úzkosti a depresí. Soudní rozhodnutí, které nepřikládá dostatečnou váhu závažnosti tohoto zneužívání, může navíc vést k pocitům nespravedlnosti a ztráty důvěry v systém u oběti,“ dodal.
Podle dostupných výzkumů je velmi nepravděpodobné, aby oběť dětského sexuálního zneužívání vyvázla bez jakýchkoli následků. Naopak čelí vysokému riziku vzniku řady psychologických a fyzických problémů, mezi které patří hraniční poruchy osobnosti, deprese, úzkost, posttraumatická stresová porucha, poruchy příjmu potravy nebo zvýšené riziko sebevražedných pokusů.
Dvojí metr
Mírný trest vyvolal pobouření i kvůli tomu, že zatímco za znásilnění padají podmíněné rozsudky opakovaně, například v již zmiňovaném případu znásilnění sedmi chlapců soud své rozhodnutí obhajoval „jinak řádným životem“ pachatele, nad některými tresty „natvrdo“ zůstává rozum stát. Například šestiletý trest odnětí svobody za pěstování konopí na vlastní zahradě zmínil v reakci na rozhodnutí o podmínce pro dřevorubce na svém Instagramu brněnský zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). „Kántry fór fjůčr,“ neboli země pro budoucnost, připsal k tomu lakonicky.
Podobně neadekvátně vypadá tento trest ve srovnání s verbálními trestnými činy, kdy například Tomáš Čermák dostal v loni na jaře u plzeňského krajského soudu pět a půl roku za podporu terorismu na sociálních sítích. Na tento nepoměr poukázal již při vynesení rozsudku politik Patrik Nacher (ANO) s tím, že soudy za znásilnění či násilí vůči malým dětem dávají často podmínky, zatímco za verbální útoky jde o přísné tresty. „To znamená, že v tomto kontextu mi pět a půl roku za verbální útoky přijde nepřijatelné. Úplně stejně, jako jsem protestoval, že za samopěstování konopí pro léčebné účely dostal pán šest let natvrdo,“ prohlásil tehdy.
S využitím ČTK
