Středověké Kašperské Hory na Klatovsku jsou Historickým městem roku 2025 Plzeňského kraje. Postoupily do celostátního kola soutěže, které bude 16. dubna v Praze. Město se 1400 obyvateli a jeho okolí navštěvuje v letní sezoně stále více lidí, ročně určitě desetitisíce, řekl starosta Jan Voldřich (Kašperky pro Život).
„Koncem loňského roku bylo dokončeno osm let trvající restaurování hlavního oltáře v kapli gotického kostela svaté Markéty na náměstí téměř za šest milionů korun. Z programu regenerace městských památkových zón jsme si každý rok sáhli na peníze a ty jsme převedli na místní farnost, která má kostel ve správě. Je to velké dílo a povedlo se,“ řekl starosta. Kostel je částečně otevřený přes hlavní letní turistickou sezonu a je tam průhled přes mříž na celou loď i na nový oltář.
Hlavním tahákem města je asi hrad Kašperk, který je v majetku města a je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Plzeňském kraji. „Evidujeme lidi, kteří si zakoupí vstupenku na jeden z prohlídkových okruhů. Loni to bylo přibližně 50 000 platících, což držíme tři roky. Ale návštěvníků, kteří na hrad dorazí, je mnohem více, protože ne všichni se vydají na prohlídku. A přístup na nádvoří, kde je občerstvení a prodej suvenýrů, je zdarma,“ uvedl Voldřich. Mohou to být podle něj další až desetitisíce lidí.
Hrad, kde je pět trvalých zaměstnanců a v létě desítky brigádníků, je otevřený od 1. května do konce října, ale třeba i o Vánocích, na Nový rok a Velikonoce. V létě je tam asi 20 významných kulturních akcí – divadla a koncerty na nádvoří i v paláci.
„Péče v hradu probíhá kontinuálně, každý rok tam něco stavíme. Letos obnovíme dřevěné můstky téměř za milion korun – hlavní na vstupu do hradu, kde byl dříve padací most, a mostek do paláce. Hotovo bude před zahájením letní sezony,“ uvedl.
Hrad je ekonomicky v černých číslech. „Peníze na jeho provoz a běžnou údržbu získáváme ze vstupného a z prodeje občerstvení. Hrad si na sebe, v uvozovkách, vydělá. Z rozpočtu na něj nedoplácíme,“ řekl Voldřich.
Kašperské Hory mají také významnou městskou památkovou zónu v centru – celé náměstí a části ulic, které z něj vycházejí – Rejštejnská, Smetanova a další. „Máme tu do 20 kulturních památek – kromě kostela, také například radnici, což je dům číslo 1, dům Madonka ve východní části náměstí směrem na Vimperk a bývalou solnici v ulici Bohdana Týbla,“ uvedl starosta.
Solnice je dochovanou stavbou, kde ve středověku přespávali soumaři, když po Zlaté stezce dopravovali hlavně sůl z Pasova do Čech. „Půdorys náměstí je opravdu středověký a domy si z té doby zachovaly uliční čáry. Dochází k přestavbě nadzemních částí, ale suterény a sklepy jsou gotické,“ řekl Voldřich. Také při rekonstrukci náměstí, provedené před 15 lety, se tam vrátila autentická původní dlažba z tzv. kočičích hlav. „Je to kámen, který tady místní vysbírali na polích a v lesích a použil se tam. Myslím, že to každého návštěvníka zaujme,“ uvedl starosta.
Atraktivní je i historický dům Muzea Šumavy, jehož polovinu teď Plzeňský kraj modernizuje. Nové větší a interaktivní expozice o historii, kultuře a šumavské přírodě mají být hotové do jara 2027. „Mají v depozitářích spousty předmětů, které neměli kam dát a kde vystavit. Sousední budovu opravili už v roce 2022 a je tam velká expozice unikátního šumavského skla,“ řekl starosta.
Turisty láká i naučná stezka Cestou zlatokopů, což je osmikilometrový vycházkový okruh, který začíná a končí na náměstí. „Vede z velké části Amáliným údolím, krásnou přírodní rezervací, kde probíhala ve středověku významná těžba zlata a jsou tam vidět zbytky starých důlních děl s popisky,“ uvedl starosta. V jedné ze štol je fungující seismická observatoř, přístupná v návštěvních hodinách.
Zdroj: ČTK
