Na jedné ze dvou budov na náměstí T. G. Masaryka v Moravském Krumlově, které přežily intenzivní bombardování v závěru druhé světové války, je od středy pamětní deska. Připomíná tragické události 7. a 8. května způsobené Rudou armádou. Bomby tehdy zničily zhruba tři čtvrtiny domů, připomněl starosta a senátor Tomáš Třetina (TOP 09).
Intenzivní nálety Sovětů začaly 7. května a ustaly až ráno dalšího dne, který byl posledním dnem druhé světové války v Evropě. Z 502 domů, které tehdy ve městě stály, zasáhly bomby 383 z nich. Do základů jich vyhořelo 114, dalších 143 bylo poškozeno těžce a 126 lehce. V troskách zahynulo 15 lidí, uvedli historici Martin Groman a Michal Stehlík v obsáhlém článku, který vyšel v dubnovém čísle Moravskokrumlovských novin.
Upozornili na to, že Krumlov byl součástí odtrženého území, které od roku 1938 přináleželo do Velkoněmecké říše, nebylo tedy součástí protektorátu. Tyto oblasti tak neprožívaly konec války jako osvobození, nýbrž jako porážku ve válce. Rudá armáda tak brala civilní obyvatelstvo na těchto územích nikoliv jako spojence, ale jako nepřítele. „Podle toho se k němu často vojáci chovali, včetně znásilňování a dalších brutalit,“ uvedli historici. Tyto okamžiky podle nich nejsou v kolektivní paměti, v té jsou osudy protektorátu, nikoliv odtrženého pohraničí. Krumlov je příkladem fenoménu rozporuplných vzpomínek na konec války.
Na začátku 20. století zdejší lichtenštejnské panství přešlo na rod Kinských a zámecký pán Rudolf Kinský byl velký podporovatel nacistů. Tradovalo se, že právě kvůli němu většinově české město spadlo po roce 1938 do německého záboru. Dějiny Krumlova mezi lety 1938 až 1945 z pramenů mizí a vynořují se opět v dubnu 1945, když byly obsazené Ivančice. Mezi místními Němci zavládla panika a město včetně starosty rychle opouštěli. Jenže německé jednotky se do města vrátily a další dva týdny, až do 7. května, ho držely. Následné sovětské bombardování zanechalo město v troskách. Proč k němu došlo v tak masivním rozsahu, není dodnes jasné. Ani v roce 1945, ani v pozdějších letech zprávy jako původce Rudou armádu neoznačily, což bádání komplikuje. „Jako zázrakem zkáze unikl kostel, zámek a klášter,“ píše se v článku.
Vypjatý konec války měl i další tragické důsledky. Vyhrocená situace mezi českými a německými obyvateli a působení partyzánské skupiny nazvané po Josefu Hybešovi přineslo řadu tragédií. Její členové se dopouštěli na německém obyvatelstvu brutalit a násilí. To vyvrcholilo na začátku června, kdy bylo 11 Němců vyvedeno do zámeckého parku a tam byli popraveni. Vyšetřování vyznělo do ztracena, ač byla známá jména vrahů i obětí. Mezi dubnem a červnem se v Krumlově v koncentrované podobě odehrály události, které potkaly řadu měst a obcí v pohraničí zabraném Němci.
„Musíme mít odvahu si tyto události připomínat a o událostech konce války otevřeně hovořit, nesmíme zapomenout,“ řekl Třetina.
Odhalení pamětní desky se ve středu zúčastnili i potomek šlechtického rodu Lichtenštejnů, který na Moravě vlastnil rozsáhlé majetky, Alfréd z Lichtenštejna s manželkou.
Zdroj: ČTK
