Obyvatelé Nových Heřminov na Bruntálsku budou znovu hlasovat v referendu o stavbě protipovodňové přehrady, která má zatopit část obce. Plebiscit se bude konat v únoru či březnu. V pátek o tom informoval místostarosta Tomáš Foros (Občané pro rozvoj města). Referendum se ve stejné věci konalo už v roce 2008, výsledek vedení úřadu zavazoval k boji proti plánovanému projektu. Současné vedení Nových Heřminov ale odpor stavbě klást nechce.
„Připravujeme nové referendum. Nyní pracujeme na znění otázky,“ řekl místostarosta s tím, že obec nyní nechce proti přehradě vystupovat. Naopak chce státu vyjít vstříc. Třeba i v souvislosti s výkupem obecních pozemků. Kdy přesně bude referendum znovu vyhlášené, ještě není jasné. „Předpokládáme, že to bude v únoru nebo březnu. Podle toho, jak se sejdou zastupitelé,“ doplnil Foros.
Přehrada v Nových Heřminovech je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu. Jde například o Zátor, Brantice či Krnov a Opavu. Jen v nich loňská zářijová povodeň způsobila škody za více než deset miliard korun. Podle Povodí Odry by škody byly nižší, kdyby už přehrada stála. O její výstavbě se ale hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko také postihly ničivé povodně. O samotné stavbě pak stát rozhodl v roce 2008, dosud ale stavba nezačala.
Například v roce 2019 bylo v plánu začít přehradu stavět v roce 2022 a v roce 2027 měla být uvedena do provozu. To, že přehrada dosud nestojí, je podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) chyba státu. Řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat, příprava měla být rychlejší. V pátek oznámil, že stavba začne nejpozději v říjnu 2027. Práce by měly vyjít zhruba na devět miliard korun, suma nezahrnuje peníze na výkup pozemků.
Před zahájením stavby je podle Výborného v nejbližších týdnech potřeba převést pozemky pěti státních organizací, což ministr označil za formalitu, protože půjde o bezúplatný převod. „Co formalitou už není, je dokončení majetkového vypořádání s 18 fyzickými osobami a obcí Nové Heřminovy,“ řekl Výborný. Ministerstvo plánuje majitele pozemků oslovit s kupní smlouvou na přelomu letošního ledna a února, a to na základě aktualizované oceňovací vyhlášky a znaleckého posudku. „Pokud bychom se nedokázali dohodnout, přistoupíme k vyvlastnění za náhradu,“ dodal Výborný. Občané podle něj dostanou na rozhodnutí měsíc, vyvlastnění by trvalo zhruba rok.
Současně s vypořádáním pozemků bude ministerstvo ve spolupráci se státním podnikem Povodí Odry připravovat stavební řízení. Povodí Odry během prvního pololetí 2025 aktualizuje dokumentaci připravenou pro stavební řízení, Výborný počítá s tím, že stavební řízení bude trvat zhruba rok.
Výborný dříve řekl, že kdyby už přehrada fungovala, ochránila by Krnov a Opavu před loňskou povodní a škody by tam byly výrazně menší. Se stavbou nesouhlasili představitelé obce Nové Heřminovy, zásadně proti vystupovaly zejména organizace Děti Země a Hnutí Duha Jeseníky, po oznámení územního rozhodnutí ale hnutí uvedlo, že nebude do procesu povolování přehrady zasahovat správní žalobou ani dalšími právními kroky. Hnutí Duha nicméně plánuje podávat připomínky ve stavebním řízení, pokud to uzná za nutné.
Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, které dlouhodobě prosazují jiná protipovodňová opatření než stavbu přehrady, řekl, že nové referendum nemusí skončit pro přehradu. „Přehrada obyvatele Nových Heřminov nijak neochrání. Leží až pod obcí. A ani se neplánuje nic, co by je ochránilo. Proto ne všichni jsou dnes pro přehradu. Takže pokud nové referendum nebude platné a pro přehradu, obec bude vázaná starým. Podle něj musí proti přehradě postupovat. Znamenalo by to i odpor při prodeji popřípadě vyvlastnění pozemků. Spor by pak skončil u soudu a protáhl by se na několik let,“ uvedl Dokoupil.
Zdroj: ČTK
