• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Střední školy čelí v Ústeckém kraji mnoha problémům, od nedostatku učitelů po odchod žáků

    27.5.2024
    Doris Drienová

    Problémem středoškolského vzdělávání v Ústeckém kraji je odchod žáků ze vzdělávání, nedostatek učitelů odborných předmětů, chybějící vybavení učeben, nízká atraktivita učňovských oborů, uvedli lídři nebo zástupci stran, které jsou v krajském zastupitelstvu.

    Politici se shodli na tom, že kapacita středních škol v regionu je dostatečná, většina je pro zvýšení kapacity lyceií. Nikdo z těch, které média oslovila, nechce zvýšit počet žáků přijímaných na víceletá gymnázia.

    V přijímacím řízení v letošním roce převis přihlášek v kraji zaznamenaly gymnázia a lycea, ze středních odborných škol byl převis přihlášek pouze na zdravotnických školách, kde byla kapacita 410 míst a hlásilo se 438 lidí. U čtyřletých gymnázií bylo o 13 přihlášek více než byla kapacita, u osmiletých o 257. Z dlouhodobého hlediska je potřeba plošně posilovat kapacitu všeobecně odborného vzdělávání, tj. právě lyceí, která studentům zajistí nejlepší možnou přípravu na tzv. profesně orientované vysoké školy, řekl Jan Papajanovský, lídr koalice Starostové pro Ústecký kraj. STAN je v současnosti v krajském zastupitelstvu v opozici. Kapacitu čtyřletých gymnázií by zvyšoval pouze tam, kde zájem výrazně převyšuje kapacitu, například v Litoměřicích. Kapacitu víceletých gymnázií by nenavyšoval. „Mají zůstat pro úzkou skupinu nejtalentovanějších žáků,“ uvedl.

    Zvýšení kapacity gymnázií a lyceí je jedním z kroků, jak navyšovat kvalitu vzdělávání v kraji, uvedl Martin Klika z opozičního hnutí Lepší Sever. Pro je také Jiří Řehák, náměstek hejtmana z uskupení Spojenci pro kraj. Náměstek hejtmana a lídr ODS v podzimních krajských volbách Jiří Kulhánek řekl, že velké změny v rejstříku škol se už udělaly. „Snažili jsme se optimalizovat oborovou soustavu tak, aby více odpovídala moderním trendům ve vzdělávání a reflektovala zájem uchazečů. Zrušili jsme řadu málo preferovaných oborů, a naopak jsme otevřeli ty, po kterých najdou žáci uplatnění. Otevřeli jsme nová lycea, technické obory zakončené maturitou, navýšili jsme kapacity gymnázií. Reagovali jsme na poptávku po zdravotnických a pedagogických oborech a také tam jsme navyšovali kapacity,“ řekl.

    Přes veškerou snahu se podle radní Jindry Zalabákové za ANO, která má školství v gesci, nepodařilo zapsat některé obory vzdělání, a to lycea ekonomická a technická a navýšit kapacity některých středních škol, důvodem bylo to, že ministerstvo školství nevyhovělo žádosti. „Měli bychom jít cestou pokračující popularizace technických oborů, jejichž absolventi vykazují významně nižší nezaměstnanost, Určitě budeme uvažovat o dílčím navýšení kapacit lyceí, o tento typ vzdělání je mezi žáky zájem,“ uvedla. Odmítla zvýšení kapacity víceletých gymnázií s ohledem na negativní dopad odchodu žáků ze základních škol.

    Lídr opoziční KSČM a bývalý hejtman Oldřich Bubeníček míní, že kapacita škol v regionu je pestrá a dostatečná. „V našem kraji je problém i složení obyvatelstva. To v Praze nechtějí vidět, a nechtějí o tom ani slyšet. Pokud žák vycházející ze sedmé, osmé a někdy i deváté třídy řekne, že se těší, až bude na úřadu práce, je to varující,“ uvedl. Největším problémem školství v Ústeckém kraji jsou podle Kulhánka předčasné odchody ze vzdělávání. „Dále je to nízká vnitřní motivace žáků a rodičů, zejména těch, kteří pochází z nepodnětného prostředí našich vyloučených lokalit. S tím souvisí i vysoká míra odkladů povinné školní docházky, kdy se nám nedaří děti včas připravit na nástup do školy a toto znevýhodnění se špatně dohání. Trápí nás také to, že absolventi odborného vzdělání často nenastoupí do oboru, ve kterém se vyučili,“ uvedl Kulhánek.

    Za řízení středních škol Papajanovský současné vedení kraje pochválil. Velké investice jsou podle něj nutné do učňovského školství. „Právě učňovské školy vnímám jako nejslabší část vzdělávací soustavy v kraji, která je pro studenty málo atraktivní. Na základě zahraniční zkušenosti to může změnit právě propojení s průmyslem, kdy část vzdělávání učňů se odehrává přímo ve firmách. Ministerstvo školství opakovaně takovou reformu učňovského školství zvažuje, podle mého názoru by se o ni měl Ústecký kraj aktivně zasadit a nabídnout se například jako pilotní region pro jejích rozjetí předtím, než bude zavedena v celostátním měřítku,“ uvedl.

    Politici jako problém vnímají nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Řehák řekl, že by se mělo například uvažovat o nějaké formě podpory středoškoláků ze sociálně znevýhodněných rodin a s ohledem na sousedství Německa o větší podpoře výuky němčiny například formou výměnných pobytů.

    Snížit počet odchodů žáků ze škol by podle Kulhánka mohlo pomoci to, pokud by se žáci první rok na střední škole mohli seznámit s nabízenými obory a ve spolupráci s mistry odborného výcviku a kariérovými poradci si teprve potom vybrat obor, který je bude bavit a u kterého zůstanou po ukončení studia jako odborníci.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte