Expozice představí práce dvou studentských ateliérů Fakulty architektury ČVUT. Jednak atelieru urbanismu Klokočka a jednak atelieru krajinářské architektury a designu Rehwaldt.
„Studenti pracovali s rozvojovou plochou za hlavním kladenským nádražím směrem na Kožovu horu, na kterou město zároveň nechává zpracovat i formální územní studii,“ informoval radní pro rozvoj Lukáš Hanes.
„Na vernisáži budou přítomni nejen studenti a vedoucí ateliérů, ale také architekt Šimon Vojtík, profesionální zpracovatel územní studie plochy za nádražím z atelieru Archum,“ uvedla Anna Gamanová, předsedkyně výboru pro rozvoj Kladna.
Už při zběžném pohledu na jednotlivá architektonická řešení je zřejmé, že se studenti pustili do řešení zanedbané plochy v sousedství vlakového nádraží s velkou tvůrčí energií a entuziasmem. Místo je to svojí polohu natolik významné s velkým potenciálem, že ve finálním řešení může jít jak o obytnou čtvrť, nebo o ubytovací areály ke krátkodobému ubytování pro letiště, o kanceláře nebo konferenční centra.
„Území u nádraží se stává z rozvojového hlediska strategické, a to i s ohledem na blížící se spuštění projektu rychlostního drážního spojení Praha – Kladno. Ať se nám může zdát, že je rychlodráha ještě v nedohlednu, jednou tu bude a rozhodně stojí za to mít s tímto územím vyšší ambice. I když pozemky nejsou ve vlastnictví města, může město v případných investorech podněcovat ctižádostivější cíle,“ dodala Anna Gamanová.
Druhým tématem, který studenti ve svých pracích řešili, je koncepce městské zeleně. Studenti se věnovali jednak celému systému zeleně ve městě, jednak i konkrétním dílčím lokalitám Ronovka, švermovské Havlíčkovo náměstí a městské sady.
„Pro město je spolupráce se studenty jednou z cest, jak přitáhnout pozornost obyvatel k tématům rozvoje města. Studentské návrhy mohou přinést neotřelé nápady, či inspiraci ze zahraničí, které rozdmýchají užitečnou celospolečenskou debatu,“ vysvětluje přínosy spojení veřejné správy s akademickou sférou Anna Gamanová a dodala: „Například představované návrhy systému městské zeleně jsou cenné především v tom, že se na město dívají úhlu, který není svázán běžnými údržbovými potížemi, náklady a rozpočtovými omezeními, netrpí konvenčním pohledem či dlouhodobými pravidly, které město dodržuje a podobně. Zajímavý mi přijde třeba návrh koncepce celoměstské zeleně, který uvažuje o zelených páteřích, stromořadích, propojovacích prstencích, zkrátka jakýchsi pavučinách zeleně. To mi připadá smysluplné, a to i s ohledem na vývoj klimatických podmínek.“
„Výstava architektonických studentských prací bude přístupná až do konce června,“ připomíná Lucie Steinerová, mluvčí Statutárního města Kladno.
