Kupříkladu v Řevnicích mají problém se stavem zeleně, na které se nejvíc projevuje nedostatek vody. „Přestože obec zintenzivnila zalévání vodou ze zdroje, který neslouží k zásobování pitnou vodou, situace u veřejné zeleně je vážná. Pitné vody je ve zdrojích dostatek, pouze v některých špičkách (zejména víkendy) dochází k poklesu stavu ve vodojemech, neboť kapacita čerpání od zdrojů do vodojemu nestačí skokovému nárůstu spotřeby. Stav ve vodojemech se dorovná mimo špičky. Důvodem jsou snížené stavy v soukromých studních a prázdné rezervoáry dešťové vody,“ uvedl pro Náš REGION starosta města Řevnice Tomáš Smrček. Obec v první půli srpna vydala doporučení k šetření pitnou vodou – omezit zalévání, plnění bazénů a mytí vozů. V kritických víkendech stoupá spotřeba pitné vody ve špičkách na dvojnásobek běžného stavu. Smrčka dodal, že v souvislosti se suchem nebylo třeba omezovat jakýkoli provoz nebo rušit některé akce. „Co se týče tepla, nemám žádné problematické poznatky. Sucho je ovšem vážnější problém. Městská policie intenzivně kontroluje zákaz rozdělávání ohňů v lesích,“ uzavřel.
Nadlimitní koncentrace prachových částic PM 10
„Problematiku znečišťování ovzduší v naší městské části dlouhodobě sledujeme. V podzimních a zimních měsících nás především v inverzním počasí trápí nadlimitní koncentrace prachových částic PM 10, teď v létě je to přízemní ozón. Situaci můžeme on-line sledovat na výstupech stanice Českého hydrometeorologického ústavu, která je umístěna v areálu Akademie věd v Rozvojové ulici,“ uvedl pro Náš REGION starosta Prahy-Suchdola Petr Hejl. V posledních týdnech nás silně trápily nadlimitní koncentrace ozónu a snad nedávná bouřka s přívalem deště jeho koncentrace snížila. Jak vysoké koncentrace prachových částic, tak i ozónu mají bohužel negativní vliv na naše zdraví a je třeba snižovat jejich zdroje. Těmi jsou především provoz automobilů (špatné nebo žádné filtry u dieselových motorů, obrus pneumatik a podobně), nevhodné vytápění, zvýšená prašnost ulic a podobně. Městská část pro snížení těchto vlivů už od roku 2013 používá čisticí vůz, který pravidelně vysává prach z ulic, a pro rozvor obědů našim seniorům používáme od loňského podzimu elektromobil,“ dodal.
Na Praze-západ se snaží pečovat o půdu
Podle slov předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je Středočeský kraj výrazně zasažen suchem. „Na Praze-západ je situace taková, že tamní zemědělci mají poměrně velké množství zvířat, snaží se udržovat půdu v co nejlepším stavu, hnojí organickou hmotou, vracejí ji tam, snaží se i vápnit, aby půda byla v co nejlepším stavu,“ uvedl pro Náš REGION. Snaží se také využívat moderní technologie, existují například technologie tzv. precizního zemědělství, třeba strip-till, kdy se dávky hnojiv a živin dávají přímo k rostlině, všechny operace se nedělají na celém poli, ale přímo v řádku a v meziřádcích, aby nedocházelo ke zbytečnému odpařování půdy, případně k erozi. „Ukazuje se, že když je kukuřice na mírně svažitém pozemku a zaprší, díky této metodě k erozi nedochází. Ministerstvo zemědělství se nové technologie snaží podporovat, aby zemědělci zachovali produkci a přitom reagovali na klimatickou změnu. To ale stojí peníze. Navíc neexistuje jedna univerzální věc, každý má trochu jiné podmínky,“ dodal.
Doufají, že přijde bouřka
Největší problém mají podle jeho slov podniky a zemědělci, kteří chovají zvířata, tedy věnující se živočišně výrobě – dojenému nebo masnému skotu. „Nemají dostatek krmení, nemají píci, první seč na loukách byla řádově o 20 procent nižší, druhá seč v podstatě žádná, protože žádná tráva nenarostla. I když zemědělci mají krávy na louce nebo na pastvinách, přikrmují je zásobami krmení, které měli mít na zimu, nebo dokonce na jaro příštího roku,“ uvedl. Ti, kteří mají krávy ve stájích, kde dojený skot produkuje mléko, zkrmují loňské zásoby, někteří už přecházejí na letošní a jsou v situaci, že nevědí, jestli budou mít dostatek krmení. „Krmení se snaží shánět, buď ho nakoupí, nebo doufají, že přijde přeháňka, bude bouřka a oni zasejí směsku,“ podotkl.
Problém u chmele, brambor či cukrovky
Situace je podle něj špatná po celé republice – problém bude pravděpodobně u chmele, brambor či cukrovky. „Zřejmě bude nižší úroda, byť nedokážeme říct o kolik. Zemědělci se s tím musí nějak vypořádat, může pomoci zvýšení cen, což je ale třeba u chmele nereálné, protože se prodává dopředu, ceny jsou už uzavřené, ví se, za kolik se prodá, ale neví se, kolik se sklidí. S tím je třeba se ekonomicky poprat, zřejmě bude nižší zisk,“ řekl. Zemědělci se kupříkladu snaží pěstovat meziplodiny, aby udrželi vodu v půdě, snaží se pěstovat podsevy, aby – když začne pršet – voda nestekla a půda nebyla opět holá. Zkrátk, aby se voda zadržela na poli, v ideálním případě se vsákla do půdy. „U některých komodit, kde to ekonomicky dává smysl, se zemědělci snaží mít závlahy, týká se to zeleniny a některých druhů ovoce, ekonomicky je to ale náročné, proto je v České republice pod závlahou jen malá část půdy,“ uzavřel Pýcha.
