„Na Rokytce byl úhyn způsoben tím, že došlo k drobné dešťové události a k následnému vyplavení znečištění z odlehčovačů jednotné kanalizace. Ryby by za normálního stavu a za normálních průtoků byly tyhle výkyvy schopné vyrovnat, ale protože je dlouhotrvající sucho, tak ryby hynou. Nejsou schopny si s tím poradit,“ řekl zástupce vedoucího střediska Vodní toky Lesů hlavního městaBeneš s tím, že jsou ryby kvůli dlouhotrvajícím vysokým teplotám a suchu stresované.
Na revírním rybníku Martiňák uhynulo zhruba 200 kilogramů ryb. Na Čimickém rybníku uhynulo kolem 150 kilogramů ryb. Druhý uvedený rybník neslouží chovu ryb, ale ryby se tam dostaly kvůli lidem, kteří je do rybníku vypustili, nebo vodnímu ptactvu.
Pracovníci Lesů hlavního města mohou využít drobná opatření, kterým je okysličování vody pomocí čerpadla, které nabírá vodu z rybníka rozstříkne ji na vodní hladinu, čímž se voda alespoň lokálně okysličí. Vodu okysličují například na Martiňáku a Počernickém rybníku. „Ale není to opatření, které by to mohlo vyřešit. Dokud se neochladí a nedojde k nějakým zajímavým přítokům vod, tak tato situace bude dále pokračovat,“ řekl Beneš.
Problémem jsou pro ryby teploty vody, při kterých se ve vodě hůře rozpouští kyslík, hranicí je 26 stupňů Celsia. Rozpouštění kyslíku dále ovlivňuje tlak vzduchu nad hladinou. Současný stav způsobilo i počasí v minulých třech letech, které bylo teplé a suché, což vedlo ke snížení hladiny spodních vod. Spodní voda obvykle plní roli zásobárny pro potoky a řeky. Do vodních nádrží tak přitéká méně vody, což snižuje proudění vody a tím i její okysličování.
Mezi nejodolnější ryby patří karasi a líni, dobře zvládají aktuální podmínky i kapři nebo štiky. Naopak hůře snášejí vysoké teploty okouni a candáti. Lososovité ryby, například pstruzi a siveni, jsou ke změnám velice citlivé a ze všech ryb jsou nejvíce ohrožené. (čtk)
