Člověk si řekne, že za doby války a epidemie je dobré se zašít někam na venkov na čerstvý vzduch. Ne vždy je to pravda. I přes vesnická nádraží jezdí vlaky a také vlaky plné nemocných lidí. To se patrně stalo osudným malíři Herbertu Masarykovi.
Charlotta Garrigue-Masaryková změnila kvůli muži celý svůj život. Z bohaté rodiny v demokratické zemi odešla za chudým vysokoškolským učitelem do rakousko-uherské monarchie a kvůli jeho politické a společenské angažovanosti zažívala spoustu křivd a ústrků. Už od středního věku navíc trpěla maniodepresivní psychózou, která ji opakovaně přivedla do psychiatrické léčebny. Z důvodu svého onemocnění nemohla vykonávat ani post první dámy poté, co se její manžel stal prvním československým prezidentem.
Památník bude v domě z první republiky, který nechala sama Alice Masaryková postavit jako vzorný sociální dům. Sloužil ke spolkovým účelům a také jako jedna z prvních poraden pro matky s dětmi.