Osudové seznámení
Charlotte Garrigue se narodila v roce 1850 v Brooklynu do rodiny s jedenácti dětmi. Její otec byl velmi bohatý a vážený muž, založil vlivnou požární pojišťovnu a své dceři zajistil výborné vzdělání. Mladá dívka si zamilovala především hudbu a už v sedmnácti letech odjela na konzervatoř do Lipska. A protože si v rodině, kde bydlela, našla dobré přátele, do Německa se později vracela, a právě zde se v roce 1877 seznámila s mladým filozofem Tomášem Masarykem.
Žádost o ruku jako z románu
Duchovní spřízněnost podtrhla zvláštní náhoda či nehoda – při jedné vyjížďce po řece se loďka rozhoupala, Charlotte spadla do vody a začala se topit. Masaryk okamžitě skočil do řeky a mladou dívku zachránil. A pak ji požádal o ruku. Bohatý otec svou dceru před sňatkem zrazoval, nakonec však svolil a Tomáš s Charlotte byli oddáni v New Yorku. Nezůstali v Americe, ale vrátili se do Evropy – nejprve do Vídně a později do Prahy, kde Masaryk přednášel na univerzitě.
Američanka s duší Čecha
Charlotte nebyla jen oddanou manželkou svého muže – byť jí Masaryk opakovaně vzdal hold slovy, že bez ní by nikdy nedosáhl toho, co se mu v životě podařilo, – ale měla také spoustu vlastních aktivit. Naučila se česky, četla knihy českých spisovatelů a zamilovala si rovněž českou hudbu. Prostě a jednoduše se stala Češkou. Začlenila se do několika ženských spolků a bojovala za zrovnoprávnění žen (a měla částečně podíl na tom, že ženy v Československu získaly jako jedny z prvních v Evropě v roce 1920 volební právo). Přesto její život nebyl úplně jednoduchý – zvlášť vzhledem k tomu, že i Masaryk byl často terčem nenávisti (zejména v období hilsneriády).
Psychické problémy
První duševní problémy Charlotte nastaly velmi brzy, už ve třiceti letech, když po druhém porodu onemocněla laktační psychózou a musela být převezena na psychiatrickou kliniku. Později se zjistilo, že trpí maniodepresivní psychózou, která si čas od času vyžádala léčbu v psychiatrickém sanatoriu ve Veleslavíně. Duševní stav Charlotte Masarykové se výrazně zhoršil během první světové války, kdy Masaryk odešel do exilu, kde bojoval za vznik samostatného Československa, zatímco Charlotte s dcerou Alicí zůstala v Praze a byla terčem častých výslechů a policejních provokací. Když nakonec její nejstarší dceru Alici zavřeli do vězení, Charlotte se zhroutila a musela být převezena do psychiatrické léčebny.
Charlottin psychický stav se výrazně nezlepšil ani po Masarykově návratu, a přestože nějaký čas ještě žila se svým mužem na zámku v Lánech, reprezentativní roli první dámy musela vykonávat dcera Alice. Na začátku dvacátých let se její zdraví začalo zhoršovat, až po opakovaných mozkových mrtvicích ochrnula. O několik měsíců později na zámku v Lánech zemřela. Bylo jí 72 let.
Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)
