první světová válka
Karanténou prošly tisíce vojáků. Zaniklou válečnou nemocnici připomene stezka
V Pardubicích vznikne nová naučná stezka, jejím tématem bude velká vojenská nemocnice za první světové války, zvaná Karanténa.
Přežila potopení Titanicu i Britannicu, druhý jmenovaný parník sloužil dokonce za první světové války
Britannic byl jedním ze tří zaoceánských parníků společnosti White Star Line, který byl zároveň sesterskou lodí Titanicu a Olympicu. Byl postaven v loděnicích Harland and Wolff v Belfastu a svou činnost měl vykonávat na transatlantických linkách. Historie však chtěla, aby se jeho účel změnil.
Pohled do tváře smrti. Verše Georga Trakla předznamenaly básníkův konec
Z tak šíleného zážitku by se zbláznil každý z nás. Talentovaný básník, občanským povoláním lékárník, narukoval na začátku první světové války jako sanitní důstojník do Haliče. Po krvavé bitvě se musel postarat o 90 těžce raněných a umírajících vojáků, kterým nemohl nijak pomoci, protože neměl žádné léky. Pohled do tváře smrti nedokázal vydržet, a tak vytáhl pistoli, aby se raději zastřelil.
První dáma Československa. Její životní cestu lemovaly úspěchy i trápení
Charlotta Garrigue-Masaryková změnila kvůli muži celý svůj život. Z bohaté rodiny v demokratické zemi odešla za chudým vysokoškolským učitelem do rakousko-uherské monarchie a kvůli jeho politické a společenské angažovanosti zažívala spoustu křivd a ústrků. Už od středního věku navíc trpěla maniodepresivní psychózou, která ji opakovaně přivedla do psychiatrické léčebny. Z důvodu svého onemocnění nemohla vykonávat ani post první dámy poté, co se její manžel stal prvním československým prezidentem.
Neuvěřitelně dráždili svými názory nacionalisty ve svých zemích. Dva velcí fyzikové Einstein a Eddington
Zažil to každý z nás. V každé době se to děje, je to jakási generační setrvačnost. Já ti ty kamarády z hlavy vyženu. Koukej se radši učit. Ten kluk od sousedů je pěkný sígr, přivede tě do kriminálu. Byla i horší varianta. Pozor, jeho táta je v base, radši s ním vůbec nemluv, víš, že tatínka mají udělat vedoucím. Ještě se taky do něčeho zapleteš. Rodičovský flašinet, který jsme kdysi všichni upřímně nenáviděli. Zakazovat dětem kamarády, kvůli čemukoliv, patří k rodičům neodmyslitelně. Mnohem horší však je, zakazují-li to dospělí těm dospělým.
Historická role císaře Karla I. Přišel sice pozdě, ale aspoň se pokusil…
Na osobnost posledního rakousko-uherského panovníka se často neprávem zapomíná, přesto však právě on mohl změnit k lepšímu osud celého národa. Dějiny se však bohužel ubíraly jinou cestou…
Slavná Rota Nazdar položila základy naší armády. I když z ní moc nezbylo
Rota Nazdar, oficiálně 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie, byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie.
Pařížský Modrovous. Sériový vrah okrádal a zabíjel vdovy během první světové války
Nikdy se nenašlo žádné tělo, prokuratura nedodala soudu jediný přímý důkaz. Přesto byl muž, v jehož domě končily stopy tuctu nezvěstných žen – většinou vdov středního věku, se kterými se seznámil na inzerát –, odsouzen k smrti.
Jak šly kočky do války. A překvapivě se osvědčily
Přestože je téměř nemožné kočky vycvičit jako plnohodnotné členy armády, i ony měly v průběhu času malé, nicméně významné úlohy v mnoha různých vojenských konfliktech. Přinášíme několik důkazů.
Prolhaná femme fatale. Byla Mata Hari skutečně německou špionkou?
Odpovědět na otázku, kdo je Mata Hari, není vůbec snadné. Pro mnoho mužů byla erotickým symbolem předválečné Paříže. Pro jiné byla jen trochu lepší prostitutkou a pro další špionkou. Možná byla naivní, možná jen příliš prolhaná. Jisté je, že na konci jejího dobrodružného a promiskuitního života stál francouzský vojenský soud, který ji za špionáž odsoudil k trestu smrti.
Sto let naší armády armády. První ostruhy získávala v krvavých zákopech první světové války
Před Generálním štábem na Vítězném náměstí v Praze 6 je panelová výstava ke sto letům české armády.
Chcípali v zákopech a jejich rodiny doma hlady. První světová válka očima libockého faráře
Před sto lety, 11. listopadu 1918, skončila první světová válka. Politické a vojenské události té doby známe. Jak se ale žilo obyčejným lidem v týlu světového konfliktu? Naznačí nám to farní kronika kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Liboci, kterou sepisoval tamější farář Vlastimil Hálek.