Krásná a tajemná tanečnice
Legendární špionka se narodila 7. srpna 1876 v domě holandského kupce jako Margaretha Geertruida Zelleová. Brzy se však vdala za důstojníka Johna Mac-Leoda a odjela s ním do Indonésie, kde objevila kouzlo zdejších chrámových tanců. Manželství nevydrželo dlouho a mladá žena se vrátila do Evropy. Bez prostředků, bez schopností. Snad uměla jen trochu tančit – šlo spíše o jakési variace asijských rituálních obřadů. Ale byla krásná a tajemná. A tak toho začala využívat.
„Oko ranních červánků“
Začala tančit v pařížském varieté. A hlavně, změnila si jméno i příběh. Vymýšlela si a všem vyprávěla, že pochází z Indie, ze svaté kasty bráhmanů. Byla prý zasvěcena kultu boha Šivy a celý život jen tančila chrámové tance. Až ji svedl anglický důstojník. A jméno – ano, říká si Mata Hari, v malajštině Oko ranních červánků. Také tančí nejraději v červeném, ale častěji je spíše nahá, „oděná“ pouze do šperků.
Femme fatale francouzské vyšší společnosti
Popularita tajemné tanečnice začala stoupat závratným tempem k výšinám. Stala se femme fatale francouzské vyšší společnosti. Vlivné a bohaté milence, kteří ji obletovali, počítala po tuctech. Žila v honosné vile v luxusní pařížské čtvrti, obsluhovalo ji početné služebnictvo, vlastnila kočár a spousty drahých šperků a šatů. Většinou se jednalo o dárky, říkalo se o ní, že je nejlépe placenou kurtizánou. Ale žila příliš nákladně, a tak nebylo divu, že měla i velké dluhy.
Německá špionka H21
Mata Hari vystupovala také v dalších metropolích Evropy a všude budila rozruch. V Berlíně se seznámila s vlivnými muži – počínaje korunním princem a policejním prezidentem konče. Snad jí nabídli za špionáž peníze, snad ji lákalo dobrodružství. Mezi Německem a Francií pendlovala i v době války a také měla styky s francouzskou tajnou službou. Zda byla špionkou či nikoliv, zda vyzvídala pro Němce, nebo jen pro Francouze, zůstane otázkou sporů. Věrohodně dokázáno není téměř nic. Přesto byla nakonec ve Francii zatčena jako německá špionka H21 – nesla prý odpovědnost za smrt 50 tisíc francouzských vojáků.
Nelítostný rozsudek
Přestože se právník Mata Hari snažil, případ byl od počátku ztracený. Dokládá to i výrok prezidenta soudu, který prohlásil: „Je strašné vynášet rozsudek smrti nad tak krásnou, inteligentní a šarmantní ženou. Ale její intriky mají na svědomí tolik mrtvých, že kdybych mohl, nechal bych ji zastřelit alespoň tucetkrát.“ Stačilo ji zastřelit jen jednou. Po cestě na střelnici Vincennes byla Mata Hari klidná, nenechala se svázat a odmítla i pásku přes oči. Nešťastná kurtizána odešla do tanečního nebe 15. října 1917 ve věku 41 let.
Zdroj: Libor Budinský (Popravy slavných, 2002)
