Paříž
Vítězný oblouk má moravské kořeny. Otevřen byl před 185 lety a na Moravě vlastně pořád stojí
Vítězný oblouk, který je jednou z nejnavštěvovanějších památek francouzské metropole, dal postavit Napoleon Bonaparte na počest svého vítězství v bitvě u Slavkova. Nepřímo se tak vlastně dotýká i naší historie a s velkou měrou nadsázky můžeme říci, že vlastně stojí i díky našim dějinám.
Setkání v Paříži aneb Příběh neobyčejného knihkupce
Tak tomu se říká, nehorázná smůla. Francouzské železnice jsou stejně neschopné, jako ty italské. Půl hodiny zpoždění. Směšný časový úsek, který ho však bude stát dalších čtrnáct dní čekání. Přístav září do tmy a zástup lidí, kteří se přišli rozloučit, se stále ještě rozchází. Světla parníku jsou ještě vidět, ale jemu to není nic platné. Na nedaleké kostelní věži odbíjejí hodiny desátou večerní. Parník má o jednoho pasažéra méně. Je desátý duben roku 1912 a francouzský přístav Cherbourg se pomalu ukládá ke spánku.
Adolf Loos je hvězda světové architektury. Co o něm možná nevíte?
Adolf Loos nemá titulů a odmítá i titul architekta jako název dobou zdiskreditovaný.
– Jak se daří, pane architekte?
– Nedaří se!
– Proč?
– Protože nejsem architekt, jsem pouze Adolf Loos!
Ministr vojenství zabit, francouzský premiér těžce zraněn! A to byl mír! Trapná historie z dějin aeronautiky
Jsme v Issy les Moulineauxu, městečku sousedícím s Paříží. Je 21. května 1911. Za příčinou leteckých závodů Paříž – Madrid shromáždilo se na místním letišti velké množství obecenstva. Počasí jest zamračené a věje zejména ve vyšších vzduchových vrstvách silný severní vítr. Až do čtvrt na 6 nastoupili k letu dva aviatikové. Několik jich od letu upustilo, částečně pro prudký vítr. Jeden aeroplan se překotil, aviatik však nebyl raněn.
V 17 letech odešel z Vlachova Březí až do Bronxu. Proto malíře Matulku zná v Čechách málokdo
Jan Matulka, americký malíř českého původu, spatřil světlo světa 7. listopadu 1890 ve Vlachově Březí. Světlo světa, který se k němu nechoval vždycky úplně fér.
Teplé mléko se sodovkou zachránilo Čechům malíře, kterého znovu objevujeme
Jan Dědina, malíř, ilustrátor a spisovatel, se narodil 1. září 1870 ve čtyři hodiny odpoledne na statku č. 3 ve Strakách u Nymburka v početné rodině sedláka Jana Dědiny a jeho ženy Kateřiny Jelínkové.
Marold. Nešťastně zmarněný život tvůrce našeho největšího obrazu
Byl zvláštní, docela samostatný a svérázný umělecký zjev, veliký nadáním i vůlí, kterou hravě překonával všechny překážky, které osud zpravidla tvůrčím lidem do cesty staví.
Pražská metalová kráska. Pražané si „přestěhovali“ miniaturu Eiffelky
Co vedlo Eiffela ke stavbě gigantické věže, první nejvyšší stavby světa, a proč připomíná naši Petřínskou rozhlednu? Dnes jsou obě nejvyhledávanějšími evropskými památkami. Tolik snů, úsilí a práce. Přitom měly být obě zbourány.