Adolf Loos je hvězda světové architektury. Co o něm možná nevíte?

15.12.2020
Fefík
Další fotky

Ve čtvrtek 10. prosince byla v rámci iniciativy Rok Adolfa Loose 2020 v Národním technickém muzeu zahájena výstava

Adolf Loos světoobčan

Výstava, na které se podílelo i Muzeum hl. m. Prahy, prezentuje stěžejní dílo architekta se zaměřením na jeho realizace v Českých zemích. Loosova tvorba a její principy budou na výstavě představeny formou trojrozměrných modelů, fotografií a audiovizuálních prvků. Díky prostorovému diagramu Loosova života návštěvníci snadno poznají, kdy a kde vznikaly jednotlivé projekty.
„K dílu architekta Adolfa Loose mám osobní vztah, protože jsem měl před více než 20 lety příležitost vykonávat památkový dohled nad rekonstrukcí Müllerovy vily. Díky ní se tato unikátní památka světové moderny otevřela veřejnosti,“ uvedl Karel Ksandr, generální ředitel NTM.

Uplynulo 90 let od realizace Loosovy nejznámější české stavby, Müllerovy vily, a 20 let uplynulo od dokončení její náročné památkové obnovy. Výstava chce upozornit na krásu a promyšlenost dochovaných Loosových budov a interiérů v Čechách a na Moravě a podpořit rostoucí zájem odborné i široké veřejnosti o jeho ohrožené nebo nedoceněné nebo dosud neznámé stavby i neuskutečněné projekty.

Novoborské sídlo firmy Lasvit získalo Českou cenu za architekturu. Které další stavby byly oceněny?

V přední části výstavního sálu je instalováno první české vydání Řečí do prázdna s Loosovými nejcitovanějšími texty a originální blok mramoru Cipollino ze švýcarského lomu, který Loos nakonec nepoužil při stavbě Müllerovy vily.
Důležitým prvkem výstavy je obdélníkový diagram Loosova života se schématickou zlatou linkou jeho životní dráhy, umístěný uprostřed podlahy výstavního sálu, kde v průsečících mříže časových a prostorových souřadnic jsou připomenuty nejdůležitější Loosovy projekty v českých zemích i ve světě, nejzřetelněji prostřednictvím souboru nových architektonických modelů postavených budov i neuskutečněných projektů v Čechách a na Moravě.

Model světoznámé Müllerovy vily z pražských Střešovic doplňují modely Brummelova domu v Plzni, úřednických řadových domů v Náchodě – Babí, neuskutečněného návrhu Jordanova nájemního domu v Brně a tří staveb cukrovarnického areálu v Hrušovanech u Brna – cukerní rafinerie, ředitelské vily se zahradou a ubytovacího hostince v blízkosti nádraží, odborné veřejnosti dosud neznámého.

V 17 letech odešel z Vlachova Březí až do Bronxu. Proto malíře Matulku zná v Čechách málokdo

Když vystoupil před lety Brňan Adolf Loos ve Vídni se svými prvními námitkami proti secesi, byl vyhlášen za odpadlíka a zrádce myšlenky, která tehdy měla kouzlo něčeho nového a revolučního. Loos tehdy zahájil boj proti architektuře jako umění. Loos žádal od umění, aby bylo jen sebou samým a nechtělo být spojeno s užitkovými věcmi, ani s domy ani s nábytkem nebo s předměty denní potřeby. Cítil, že jen úplná specializace a osvobození od všech bývalých služebností dá umění životní schopnost a oprávnění. Pravda, nebyla to úplně nová teorie…

„Architektonický ideál Loosův znamená prostorovou soustavu uvnitř domu, vytvořenou svobodně z potřeb života bez ohledu ke dřívějším schématům pater, zákonných výšek i slohového kanónu vůbec; tato soustava prostorů a jich nejvhodnějšího spojení dbá jen nejnezbytnějších konstruktivních podmínek a sama určuje zevnější rytmus hmot a ploch stavebních. Loos vylučuje při tom jakoukoliv obrazotvornost, směřující k dekorativní výzdobě plochy. Proto klade takový důraz na zevní prostotu, na čistotu materiálů a účelnou formu,“ snažil se vysvětlil architektův boj Zdeněk Wirth ve sborníku Umění po Loosova skonu.

Opuštěnou Kapsovu vilu v Bubenči koupil jeden z nejbohatších Čechů a chce jí vdechnout nový život

Slíbili jsme vám ale v úvodu nějaké zajímavosti ze života kosmopolitního architekta. Nuže! Věděli jste, že v letech 1893-96 pobýval Loos v Americe? Žil ve Vídni na adrese Bösendorferstrasse 3, často ale jezdil po světě, i do Řecka a Alžíru – za mramorem, kterého byl znalcem. Byl manželem taneční umělkyně Elsie Altmanové, kterou doprovázel na turné v Paříži, Nizze, v Londýně, v Praze a Olomouci.

Když Loos 24. srpna 1933 zemřel, přinesly Lidové noviny skoro reportáž z jeho posledních chvil: „Architekt Adolf Loos onemocněl asi před půl rokem kornatěním tepen, jež později nabylo takového rozsahu, že se mohl jen stěží pohybovat a mluvení mu působilo potíže. Přeci několika měsíci byl převezen do sanatoria. Přes těžkou chorobu byl Loos neobyčejně čilý a zdálo se, že se jeho stav ponenáhlu lepší. Včera přijal Loos v sanatoriu v Kalksburgu několik svých přátel, s nimiž rozmlouval a jevil zájem o všechny věci. Odpoledne nastal smrtelný zápas, který trval několik hodin. Pak upadl Loos do klidného spánku, z něhož se již neprobudil.“

V naší fotogalerie nechtěli jsme vás unavovat snímky všeobecně známých staveb – Müllerovy a Winternitzovy vily a o vile Kapsově (Křetínského) můžete si přečíst zvlášť v odkazu. Ukážeme vám stavby vídeňské a pařížské – ostatně, kdy se tam teď podíváte! – a některé interiéry vil pánů továrníků v Plzni.

FOTO: Adolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň

Adolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - architektura adolf loosAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 2 bytová kulturaAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 3 vila huga steinera ve Vídni řeččAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 2 portál klenotnického závodu spitzů ve vídni řeččččAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 4 řeččč
Další fotky
Adolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 5 dům tzary v paříži 28 řečAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 5b schodiště tzarova domu v pař evaAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 6 řečAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 7 horsch v plzni jídelna 08 řečAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 7b hirsch v plzni obývák 08 řečAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 7c beck v plzni 19 jídelna řečAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 8_Adolf Loos_čajový stolek_foto Arthouse Hejtmánek_repro zdarmaAdolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 9 šedesátiny s chotí letsvět30Adolf Loos – Vídeň, Paříž, Plzeň - 0 malý dům z pařížské výstavy bytpvá

Zdroje: Bytová kultura, 1924-25; Bohumil Markalous – Adolf Loos: Řeči do prázdna, Orbis, 1929; Antonín Matějček + E., Lidové noviny, 1933; Zdeněk Wirth: Umění, 1933



Nepřehlédněte