Firma Müller a Kapsa patřila za první republiky k největším stavebním společnostem v Čechách. Před druhou světovou válkou se účastnila i budování hraničního opevnění a zaměstnávala až šest tisíc lidí.
Společnost založili v Plzni roku 1890 stavební inženýři Antonín Müller (1852 v Nebřezinkách u Plas – 1927 v Plzni) a Vojtěch Kapsa (1855 v Mariánské Týnici – 1915 v Plzni). Její oficiální název zněl „Úřed. aut. stav. inženýři Müller & Kapsa, podnikatelé staveb v Plzni“. Společnost se specializovala na železobetonové konstrukce a zpočátku působila hlavně v Plzni a okolí.
V roce 1904 získal podnik možnost podílet se na stavbě Riegrova nábřeží v Praze a jeho působnost se tak podstatně rozšířila. Byla tu založena sesterská společnost „Úřed. aut. stav. Inženýři Kapsa & Müller, podnikatelé staveb v Praze“.
Firma provedla pneumatické založení návodních pilířů mostu Svatopluka Čecha (1906-7) a Hlávkova mostu (1908-9), stavěla železniční most přes Berounku v Mokropsích (1910),
studně a potrubí káranského vodovodu (1911), Mánesův most (1913), sídlo firmy v Holešovicích v Dělnické 25 (1913) a vodní elektrárnu na Štvanici (1913-4).
Roku 1915 Vojtěch Kapsa zemřel a vedení firmy po něm převzal syn Lumír (*1877 v Karlíně). Vystudoval českou techniku v Praze a roku 1911 odjel na stáž do Francie, Španělska, Německa a Holandska. Po návratu do vlasti 1914 složil doktorát z technických věd.
Do firmy v roce 1921 vstoupil i Müllerův syn František (*1890 v Plzni), pozdější spolumajitel. Sídlo podniku se přesunulo do Prahy, přibyla filiálka v Bratislavě (pod názvem Müller & Kapsa).
Ve 20. letech firma postupně prováděla velké inženýrské stavby v Československu.
Zde je výběr těch hlavních – provizorní budova ministerstva železnic u autobusového nádraží na Florenci (1921), ministerstvo sociální péče (dnešní ministerstvo zdravotnictví) na Palackého náměstí (1924-8), zemský úřad politický (dnešní ministerstvo práce a sociálních věcí) na Poříčním právu (od 1924), most přes Vltavu v Kralupech (1925-8), rodinné vily Františka Müllera (tzv. Loosova vila, 1929-30) a Lumíra Kapsy.
V roce 1930 se společnost podílela na stavbě Vysočanské spalovny, dělostřeleckých tvrzí Adam a Dobrošov (1936-8), v roce 1938 dostala zakázku na železniční trať z Havlíčkova Brodu do Brna. Ještě v roce 1939 začala stavět první úsek dálnice Praha – Brno, konkrétně úsek Mirošovice – Lensedly – Hvězdonice.
Během druhé světové války, v roce 1942, ale svoji činnost přerušila a po válce už neobnovila.
Byla znárodněna a splynula s podniky Vodní stavby a Pozemní stavby Plzeň.
Lumír Kapsa zemřel 1. ledna 1946 ve Špindlerově Mlýně na srdeční mrtvici.
Společník František Müller zemřel v roce 1951 v kotelně své střešovické vily (už ji nemohl obývat celou) na otravu kysličníkem uhličitým.
Zdroje: Antonín Müller, Vojtěch Kapsa. Čtyřicet let inženýrské práce, 1930; Tomáš Janda: Stavitelé prvních dálnic na území našeho státu, 2003; Zdeněk Bauer: Stavební podnikatelé minulosti, Zakládání, 2011
