Manželství s alkoholikem
Carrie Amelia se narodila na americkém Jihu, v rodině majitele plantáží. Vychovávali ji ale spíše otroci než její matka. A zřejmě ti ji také přivedli k hluboké a vášnivé víře v Ježíše Krista. Avšak aby se z ní stala bojovnice, musela nejprve projít peklem. Za to lze považovat její manželství s lékařem Charlesem Gloydem, za kterého se provdala ve svých jednadvaceti letech. Její muž byl totiž alkoholik a manželství nebylo od počátku šťastné. Vše vyvrcholilo ve chvíli, kdy se jim narodilo dítě s duševní poruchou. Krátce poté její muž zemřel – jak jinak, než že se upil k smrti. Znamenalo to však první osvobozující krok na její cestě k novému poslání. Dceru odvezla do léčebny a začala se živit jako učitelka.
Demolice ve jménu Boha
Carrie se znovu vdala. Jejím vyvoleným byl tentokrát pastor David Nation, se kterým zkoušela podnikat. Příliš jim to ale nešlo a daleko větší úspěchy slavila jejich plamenná kázání, která společně připravovali a v nichž se začaly stále častěji objevovat útoky proti alkoholu a tabáku. Přestože Kansas přijal zákaz prodeje alkoholu, hospody ho ignorovaly a hostinští nalévali dál. A tak se Carrie rozhodla pro akci. Fyzickou likvidaci barů zahájila v Kiowě, kde zdemolovala tři podniky. Později vyměnila železnou tyč za sekeru, navštěvovala jedno město za druhým a pustošila ilegální pijácké salony. Ale nejen ty, občas zdemolovala i nějakou tu lékárnu, které měly jako jediné povolení prodávat alkohol pro „lékařské“ účely.
Vězení a boj za volební právo žen
Samozřejmě že se běsnění fanatičky se sekerou neobešlo bez trestu. Zavřeli ji více než třicetkrát do vězení, ale Carrie nepolevila, a když se ocitla znovu na svobodě, šla vyplenit další alkoholové doupě. Vedle toho se věnovala také přednáškám či boji za volební právo žen. S postupem let se její aktivity přece jen poněkud pozměnily. Začala vydávat vlastní časopis, z jehož zisků často platila pokuty za své násilné výstřelky, a stále častěji vystupovala na univerzitách ve Spojených státech i v zahraničí. Byla považovaná za velmi zdatnou a pohotovou rétorku, schopnou zaplnit nejen přednáškový sál, ale třeba i kabaret na Broadwayi.
Závěr života bojovnice z Kansasu
Přestože sil Carrie pomalu ubývalo, svůj boj vedla do posledních chvil a její paměti jsou plné odkazů na Ježíše Krista. Stále jezdila po přednáškách, rok před svou smrtí ještě založila vlastní školu a roku 1911 pronesla svou poslední řeč. Při ní však zkolabovala a po několika měsících na lůžku ve věku 64 let zemřela. O rok později bylo v „jejím“ Kansasu ženám přiznáno volební právo.
Zdroj: Libor Budinský (Šílenství slavných, 2014)
