Stříbrná mince hlasitě cinkne o stůl. Pražské groše, eura středověku
Mince se několikrát otočí a pak zůstane ležet. Krčmáři zasvítí oči. Hbitě po ní sáhne a začne ji zkoumat. Zde, na konci světa, u mysu Finisterre, není o hosty nouze. DEI GRATIA REX BOEMIE slabikuje krčmář. Pár latinských slovíček mu v paměti přeci jen uvízlo. Kývne na služky a víno i večeře se ocitnou v okamžení před hosty. Tihle obhroublí cizinci, z jakési barbarské země za Alpami, dobře platí. Jsou neotesaní, jemné, galantní způsoby rozhovoru se ženami jim nejsou vlastní. Chechtají se nahlas, jsou bodří, ale taky nikdy nejdou daleko pro ránu pěstí. Rychle, víno sem, než si to rozmyslí.