To, co rozum jednomu člověku nedovolí, to je dovoleno skupině lidí. Když soudí dav
Na ulici dosud čpí česnekový zápach spáleného tritolu. Převrácené tramvaje, sudy naplněné vším možným, prkna, kusy nábytku, a hromady vytrhaných dlažebních kostek. Zbytky barikád, vše pokryté prachem a úlomky omítky. Zdi jsou poseté ďolíky po střelách, jako kůže po neštovicích. Občas na chodníku krvavá šmouha, a kýmsi narychlo položená kytice z šeříků.